Nikdy jsem k němu neměla žádný velký vztah. Nechápala jsem, co na tom kdo má, mačkat k sobě kostičky podle návodu, popř. bez něj. Ale čím víc LEGO děti dostávaly a čím víc jsem ho s nimi stavěla, tím víc mu přicházím na chuť.
Přiznávám, že první LEGO stavebnice pro mě byly za trest. Dodnes zrovna dvakrát nemusím LEGO technic, které je samá tyčka a dírka a z toho má vzniknout stroj, auto apod. Jiřík už většinou staví sám, ale tohle mu ještě nejde, takže je to na mně.
Postupem času jsem se však do této stavebnice zamilovala. Děti už dnes (bohudík/bohužel) staví většinu věcí samy. Jen občas se zaseknou, tak jim pomáhám. Letos toho přinesl Ježíšek opravdu hodně, tak jsem si mohla s dovolením dětí postavit i dráčka a sovu z Harryho Pottera.
Vypadá to však, že budu muset psát Ježíškovi už o vlastní LEGO. Taková velká sova Hedvika, štěně z LEGA v životní velikosti apod. Jen nevím, kam to budu dávat. :)
Tohle je poslední kousek od Vánoc, který jsme postavili na střídačku s Jiříkem.U téhle růžové potvory jsem postavila spodek. Zbytek dodělala Nelinka, stejně jako celou modrou potvoru. 😁






Toto už mám s vnoučaty za sebou. Už jsou velká, takže zůstaly jenom vzpomínky.
OdpovědětVymazatHanka
Lego je nejlepší! I když teď už ho máme doma tolik, že se v něm nevyznám a stavění mě moc nebaví. Roztříděno máme podle barev, možná by to chtělo roztřídit o podle typu kostek.
OdpovědětVymazatA ať postavím, co postavím, synkovi se to nějak nepozdává! :D
S Legem to mám jako ty na začátku. Prostě mě nebaví. A vlastně ani vnoučata k němu, zatím, nemají moc kladný vztah.
OdpovědětVymazatLego nikdy nezestárne a nikdy nezklame!
OdpovědětVymazatPosílám pozdravy, Sami. Helena
Já zatím s vnučkou stavím jen kostky Dupla na sebe :D
OdpovědětVymazat