Jaký byl náš listopad...

 

Přesně jak jsem tušila, listopad už nebyl tak hektický, jako předchozí měsíce. Hodně to udělalo počasí, kdy už výletům tolik nepřálo. Také jsem byla zaměstnána dovyklízením domu, abych ho mohla předat novým majitelům, takže na výletování zkrátka nebyl tolik čas. No, a když by byl, tak jsme trochu ochořeli, jako skoro každý rok v listopadu. Upřímně doufám, že jsme si to už vybrali a teď nás nic neskolí, protože to by bylo asi to poslední, co bych teď potřebovala. 

V listopadu u nás byla několikrát moje babička, takže si užila mě i dětiček. Také jsme se vypravili na adventní trhy, jak už jsem psala ve dvou článkách, takže tady přidám jen pár shrnujících fotografií. Asi největší událostí bylo vydání mé nové knihy Tajemství prachu a krve a následně její pokřtění v budějovickém knihkupectví Kosmas, což jsme spáchali dohromady s mým skvělým kolegou Jaromírem Jindrou. A ostatně - i to už jsem vám tu psala. 

Momentálně jsem v období očekávání. Ne, nečekám ani dítě (ještě to tak :D), ani Ježíška, na toho čekají hlavně mé děti, ale na předání bytu. Byla jsem nespíš moc optimistická, protože jsem doufala v klíče od bytu do konce listopadu. Jenže úřady a asi i nějaký skřítek Naschválníček zapracovali a já se modlím, abych měla bych alespoň k 16. prosinci, jak je uvedeno ve smlouvě. Abych stihla zabydlet alespoň to základní a udělala dětem hezké Vánoce. Přiznávám, že už je toho fakt moc a táhne se to strašně dlouho, a já jsem od přírody člověk děsně netrpělivý, takže mě to dokonale ničí. I proto doufám, že už se vše usadí a bude klid. Ale o tom vám napíšu v nějakém samostatném článku. 

Teď se pojďme mrknout na fotky. :)

Hned na začátku měsíce mi Jiřík ve školce rozsedl brýle. Nějak jsem musela dořídit domů, tak mi paní učitelka pomohla a brýle jsme slepily izolepou. :D

Zajímá vás operace výměny čočky a náklady na tuto operaci? Více informací najdete na Lens Replacement Surgery Cost. 

S babi na kávičce a zákusku v Dékáčku. Já si dala speciální karamelové latté, babi capuccino a společně z nostalgie punčák. Také to bylo poprvé, co po mě chtěli v kavárně vidět "tečku". 

S mojí čerstvě narozenou knižní novinkou...

S přítelem a jeho dětma jsme byli na Krampus show v Nových Hradech. Už jsem také psala článek, tak jen malá připomínka...

Nelča si vzpomněla, že se bude učit číst podle slabikáře, ze kterého se učila číst naše babička. Tedy samozřejmě ne přímo z něj, ale z nově vydaného...

Poslední fotka našeho baráčku...

Takhle jsme poslední večer v domě seděli na zemi v prázdném obýváku a čekali, až nám kamarád přijde odmontovat lustry. 

Objevili jsme novou procházkovou trasu v Budějovicích, kde se dá trochu vyvenčit pes, ale nic slavného to také není...

S dětmi jsem pekla perníčky, ale jen tak, pro radost a aby se zabavily. Bylo mi jasné, že dlouho nevydrží. Ovšem oni je zvládli sníst ještě ten večer. :D

Skoroexmanžel objevil krásné pracovní sešity. Jedny byly vyškrabávací - do tmavého pozadí děti barevně škrábaly obrazky, na druhé se lepily tyto třpytkové papíry. 

Malá připomínka adventních trhů...

Skoroexmanžel byl na dovolené v Mexiku a samozřejmě dětem dovezl dárečky, mezi jinými i trička, sombréra a tyhle chrastící kulaté nástroje, na jejichž název si zrovna nemohu vzpomenout... :D

Ehm.... nesmím zapomenout za čtvrtého člena naší rodinky, pana Enriqua... 

Takto se tvářil, když jsem ho přistihla, jak si při čekání, než se vrátím z krámu, pustil v autě rádio. 

Jako kdyby říkal: "No tak jsem si pustil muziku, no... A co tu mám jako dělat, než se vrátíš?" :D

Večírek byl náročný... Riky den poté, v 10:00 AM

Aspoň jedna fotka s trochu inteligentnějším výrazem. :)

A běžná večerní poloha. Matka pracuje, pán si vychrupuje...

A jaký byl váš listopad? Byl aktivnější a náročnější, než ten náš? 

Vaše Sabča