...je to tak. Když už jsem si začala myslet, že jsme z toho venku a zánět žvýkacího svalu, se kterým Baronek bojoval od konce listopadu je konečně pryč, objevilo se toto. Vypadá to strašlivě, očičko ho strašně bolí, hlavně první dva dny byl chuděrka úplně v křeči. A já opět přemýšlela, jestli jsem někde udělala chybu, jestli jsem neměla zvolit jiný postup léčby atd.
Ve středu ráno dostal Baronek poprvé už jen polovinu léku, protože kortikoidy nelze vysadit najednou, je nutné je postupně snižovat. Já si říkala, už jen deset dní a bude vše jako dřív. Jen ho pěkně vykrmím, aby mu svaly na hlavě zase dorostly a bude to fajn. Odpoledne jsme šly s dětmi bobovat na svah a po návratu? Absolutní šok, Baronek během asi dvou hodin očíčko vylezlé...
Takže rychle cesta na veterinu. Ten večer navíc ještě měl podivně nafouklé bříško jako nikdy dřív, chodil toporně, pořád se protahoval třásl - zřejmě bolestí. Na veterině jsme raději nechali udělat i rentgen a ultrazvuk, torzi žaludku, na kterou to vypadalo, naštěstí neměl. Dostal léky na očíčko a druhý den jsme měli jen ta kontrolu.
Já jsem celou noc nespala, pořád jsem ho hlídala. Nešel si ani lehnout nahoru k Nelince do pokojíku, kde rád spí. Pořád byl jen dole. Druhý den bříško splasklo a chodil už lépe, ale oko bylo horší. Tak jsme jeli hned ráno. Dostal opět injekci na bolest, antibiotika a léky na bolest domů. Teprve dnes ráno je vidět, že otok maličko splaskl, už oko i trochu zavře a bolesti. snad nemá. Tramal mu nechci dávat pravidelně, opravdu jen kdybych viděla, že ho to bolí. Nemusí dostávat víc svinstva, než je potřeba. Doufám jen, že dělám dobře...
No a ještě trochu pozitivních fotek. Ve velešíně jsme teď měli spoustu sněhu a u sběrného dvora byl extra kopec na bobování - klidně i lyžovat by se tady pěkně dalo. Tak jsme to využili. Děti se vyřádily a já se pěkně naběhala. Dolů by jim to šlo, ale tahat boby nahoru, to se jim nechce. Na jejich obhajobu musím uznat, že ty černé sice jezdí extra rychle, ale jsou dost těžké. A já aspoň zhubnu. Třeba... Možná... :)
Ty jeho ksichtíky prostě miluju... :)
Ahoj.Pěkné fotky z bobování.Baronkovi držím pěsti,ať je brzo fit.určitě ho to musí hodně bolet..Takový krásný psisko....Z.
OdpovědětVymazatAhojky,
OdpovědětVymazatto je mi veľmi ľúto a trpím s Tebou... budem pevne veriť, že sa to bude len zlepšovať, naozaj to vyzerá zle. Pohladkaj za mňa Baronka, držte sa, pá
Sabi, to oko vypadá děsivě. Také bych nespala a měla strach, co že se to vlastně děje. Snad se po lécích oko začne hojit. Moc držím pěsti a přeji brzké uzdravení. D.
OdpovědětVymazatSabi, chudák Baronek, to oko vypadá fakt strašidelně. Tak ať je brzy OK
OdpovědětVymazatTo vypadá jak nějaký problém s třetím víčkem. Občas to vídám na fb u některých dandíkářů. Oni jak mají dandíci ta velká kukadla, jsou na ně dost hákliví. No přeju brzké uzdravení, vím moc dobře co to je hledat diagnózu. Takhle jsme si užívali před šesti lety. Zničehož nic nám Bobí skoro ochrnul, neudržel se na nožkách dýl jak dvě minuty. Do toho začal strašně zvracet až tak, že zůstával vyčerpanej ležet. Po mnoha různých vyšetřeních, hromadách léků s menším či větším účinkem se na příčinu přišlo zcela náhodou když veta napadlo aby se před rentgenem Bobeš najedl. A bylo to. Výduť v jícnu těsně před průchodem bránicí do žaludku, kde se mu hromadilo jídlo a tlačilo na bránici a to ho nutilo ke zvracení. A protože to bylo vždy v noci, když byl v klidu a povolené svaly, nejvíc to právě tlačilo. Když se přes den pohyboval, nějak to vždy do žaludku vytřásl. Nakonec se výduť sama zas srovnala, stejně jako zmizelo to ochrnutí. Ale následek má, nervy na zadní části těla mu pracují na 70 % a zhoršuje se to, takže občas se nepostaví hned a tahá zadek a nožky za sebou.
OdpovědětVymazatChudáček, vypadá v tom autě hrozně smutně. Ať je mu brzo lépe a otok a všechno zmizne úplně.
OdpovědětVymazatSomethingbykate