Ostrov je psychologický thriller, který vás zavede na soukromý švédský ostrov. Čeká vás poměrně napínavé čtení plné složitých mezilidských vztahů, nepovedená manželství, domácí násilí a dramatické vyústění.
O čem je kniha Ostrov
Mirjam je čtyřicetiletá žena, které se právě zhroutil vztah. Její dlouholetý partner se zamiloval do jiné. Zatímco se s tím snaží vyrovnat, její nevlastní sestra Nia ji pozve na jejich ostrov, aby s ní a přáteli oslavila narozeniny.
S Miou se poznaly až ve svých čtrnácti letech. Otec existenci další dcery dlouho tajil. Odhalení pravdy logicky narušilo rodinné sepětí. Zatímco matka se litovala, Mirjam se s Niou potají setkávala. Staly se z nich nejlepší přítelkyně. Jenže Niiny vztahy je postupně vzdalovaly.
Teď se měly setkat po dlouhém odloučení. Mirjam věděla, že Nia prochází složitým manželstvím s násilníkem, ze kterého nedokáže odejít. Šok, který na ni na ostrově čeká, si však nedovede představit ani v těch nejdivočejších snech.
Kamarádky už zvoní u dveří, Nia má astmatický záchvat a Mirjam hledá její léky. Vtrhne do koupelny, ale místo léků zde najde jejího manžela. Nahého. Ve vaně. Bez vody, mezi výkaly. Mrtvého, s ručníkem hozeným přes hlavu.
Co má dělat? Tuší, že jde o vyústění Niina utrpení. Chce stát za sestrou, ať se děje cokoliv. A tak rozehrají divadélko na veselou oslavu plnou vzpomínek na společná studia s kamarádkami, zatímco ve vaně leží mrtvola.
Rodinné drama s dlouhými průtahy
Podle popisu a také podle anotace se zdá, že se jedná o zatraceně na napínavý román. Ve skutečnosti jsem se neskutečně nudila. Autorka na začátku rozebírá především dětství obou žen. Sledujeme především Miriam, jak se snaží překonat partnerovu nevěru a jeho následný odchod k jiné ženě.
To by bylo celkem v pořádku. Jedná se o uvedení do děje knihy. Jenže toto uvedení trvalo na můj vkus až moc dlouho. Teprve když se Mirjam dostala na ostrov a našla Nížina manžela mrtvého ve vaně, začalo to být konečně napínavé. Jenže ani v tuhle chvíli jsem nedostala to, co jsem očekávala.
Autorka se vyžívá v popisování mezilidských vztahů, i niterných pocitů většiny postav. Sledujeme tak nejenom Niu a její sestru Mirjam, ale i mnoho dalších vedlejších postav. Autorka se neustále vrací do minulosti, popisuje, co se kdysi stalo, a já neustále očekávala, že to má nějaký smysl. Že to, co se stalo v minulosti, nějak ovlivnilo budoucnost, nebo alespoň to, co se teď na ostrově děje. Jenomže ono to tak vůbec nebylo.
Výsledkem takto psaného románu bylo pouhé zdržování děje a ničení napětí a dramatičnosti. Autorka vždy rozehrála zajímavou zápletku, která se aktuálně odehrávala na ostrově. Než však kapitola skončila, vložila do ní opět další vzpomínky, ať už Nii, Miriam, nebo dokonce někoho úplně jiného. Tyto vzpomínky bohužel neměly s aktuálním dějem žádnou spojitost. A to mi neskutečně vadilo. Čtení mě ve výsledku spíše rozčilovalo, a odrazovalo od toho, abych knihu dočetla.
Román Ostrov jsem nakonec přečetla celý, ale přiznávám, že ke konci už jsem nudné pasáže přeskakovala nebo pročetla velmi rychle jen proto, abych věděla, zda se tam přece jen neobjeví něco, co udělá nějaký ten "wow" efekt v současné situaci. Neudělalo. Bylo to skutečně jen zdržování příběhu a protahování konce.
Román Ostrov mě bohužel nenadchnul, ač jsem se na něj zpočátku opravdu hodně těšila. Je to škoda, protože nápad měla autorka skvělý, a příběh by měl velký potenciál. To by však musel být zpracován zcela jiným způsobem.
Hodnocení: 55 %
Za román Ostrov moc děkuji nakladatelskému domu Grada a nakladatelství Metafora
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)