Je sobota odpoledne a já píšu poslední příspěvek o Liptovském Jáně. Ještě před týdnem jsem tam byla a užívala klid, volno a nádhernou přírodu. Dnes jsem u našich na terase. Neumím prostě sedět doma a pořád musím nejde trajdat. :)
Liptovským Jánem jsme se s Jaruškou procházely hned několikrát. Většinou jsme si daly podvečerní procházku, takže jsme potkaly jen minimum lidí. Tohle městečko je velmi specifické. Vedle malých domků, které patřívaly chudým horníkům, jež dobývali rudu a s celou rodinou se podíleli na procesu ražby mincí, tu najdete i veliké rezidence. Něco mezi vilami a malými zámečky. Ty patřily šlechtě, která tady buď žila, působila, nebo sem často jezdila. Ján je totiž také město lázeňské. Jedna z místních speciálních škol sídlí dokonce v bývalém lázeňském komplexu.
Velmi zajímavé jsou i dřevěné sochy, které tu potkáváte na každém rohu. Většinou pochází ze soutěží, které se tu pořádají. Krásně tak doplňují místní prostředí.
Místní sirný minerální pramen není určený jen ke koupelím, ale i ke konzumaci. Já ho tedy pít nezkoušela.
Tímto se s Liptovským Jánem loučím. Věřím, že se sem zase někdy podívám. Bylo to krásné a rozhodně se mi bude stýskat.
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)