Jaký byl náš březen

 

Březen už byl o poznání klidnější, než předchozí divoké měsíce. Bylo to i tím, že jsem 15. března nastoupila do nového zaměstnání. Po 11 letech jsem se vrátila do banky a zatím se mi tam moc líbí. Jen po těch dvou měsících doma dost bojuju s úklidem, vařením apod. Předtím na to byl čas, teď dvě tři hodinky po návratu z práce. 

Výletů jsme v březnu sice tolik nestihli, ale za to jsme více courali přírodou a jeli k našim. Také u nás byla zase moje babička a zvládli jsme opět dvě divadla. V dubnu bude asi zase více výletů než divadel. V plánu je jen jedno. Nějak jsem si z nabídky programu tentokrát nevybrala. Škoda. 

Na začátku března jsem měla po dlouhé době besedu s mým kolegou a přítelem Jaromírem Jindrou. Tentokrát v knihovně v Trhových Svinech. 

Nelča mi udělala velkou radost, když i přes nemoc a chybějící hlas vyhrála školní recitační soutěž a postoupila do dalšího kola v Českém Krumlově. 

S kamarádkou Jaruškou a mým přítelem jsme strávili pár příjemných večerů u piva, s dalšími kamarády. Je to fajn odreagování. Jaruška byla se mnou i ve Stropnici, kde bydlí můj přítel. 

S oběma dětmi na opeře Pinocchio, o které už jsem psala v předchozím článku. 

S nástupem do nové práce jsem zatoužila odlehčit hlavu. Ne tedy uvnitř 😁, ale na vrchu. Nový účes. 

Každý rok říkám, že živé kytky už kupovat nebudu. Mám balkon stále ve stínu a vše mi tu pochcípá. Nu, a letos, stejně jako každý rok, jsem neodolala. 😁

S babičkou jsme šli na procházku po Kaplici, o tom už jsem psala. Ale odložím si sem ještě fotku s Miou. Jakmile je babi u nás, Mia se od ní nehne a vyžaduje drbání. Bodýčko má kvůli hárání. 

Babi jsme vzali i na Jiříkův fotbalový turnaj. I o něm už jsem psala. Musím si sem odložit ještě tenhle krásný nový dres, dokud ho Jiřík obleče. Spartak totiž objednal nějaké malé. 😁

Druhý den, co u nás babi byla, jsme vyrazili do Krumlova, do pivovaru. Tentokrát jsme vybrali expozici Palác. Také už jsem o něm psala. 

S kamarádkou jsem byla u nás v Kaplici v kulturním domě na divadle Nikdo není normální. I o tom už najdete na webu článek. 

Když jsme byli v Nýřanech, zašli jsme na výstavu modelářů a prohlédli si mašinky. 

A teď pro pobavení: Říkám Nelče, ať dá staré rohlíky na topení. A Nelča? Nu, nějak jsem neměla, co na to říct. 🤦🤣

Poslední březnový víkend byl spíše uklízecí. Nelča se vrátila z týdenního pobytu v Srní, kde byla na plaveckém výcviku. V sobotu mi pomáhala - udělala sama celý oběd. Já převlékla cíchy, deky na gauči, a prala jsem, sušila, myla koupelnu, luxovala, vytírala a konečně jsem vytáhla i nějaké velikonoční dekorace. Krásný víkend pracující ženy. 🤣

Nakonec jsme si ale našli čas i na procházku a večer na burgery a zelené velikonoční pivo. I když jsme nakonec nejeli na žádný výlet, byl to fajn víkend i celý měsíc. 

V práci se mi zatím moc líbí. Mám skvělé kolegyně a krásné prostředí. Dojíždění mi nevadí, v autě poslouchám audioknihy. Díky tomu "přečtu," o něco víc. To uvidíte brzy v článku o přečtených knihách. 

A jaký březen jste měli vy?