Když jsem byla malá a
chodila jsem do knihovny, svěřila jsem se jednou paní knihovnici, že píšu
příběh a chci být spisovatelka. Víte, co mi poradila? Že abych mohla
psát, musím nejprve hodně číst. Není to klišé. Je to pravda. Neznamená to, že musím
přečíst vše, co vyjde. Ale spisovatelé zkrátka čtou tak trochu jinak. Všímají
si, jak jiní autoři vykreslují postavy, jak popisují okolí, budovy, místnosti,
jak postupně dávkují jednotlivé informace, jestli děj plyne pomalu, svižně,
nebo zbytečně rychle atd. Není to o tom, abychom my spisovatelé četli knihy
svých kolegů a pak je kopírovali. Vůbec ne. Je to o tom, že čtením se učíme.
Odhalujeme nové metody, možnosti, zjišťujeme, jak správně vykreslit zápletky
atd.
Já jsem v únoru přečetla šest knížek a jednu dětskou, kterou jsem nestihla vyfotit, protože ji měly děti půjčenou z knihovny. Ostatních šest vám nyní představím, protože jsem měla neuvěřitelně šťastnou ruku. Všechny byly skvělé a strhující. Kdybych měla vybrat tu NEJ, byla by to asi Třetí zahrada – pro mě největší překvapení. Ale ostatní jí směle šlapou na paty.
Pokračování článku najdete ZDE.
Ha, chtěla jsem napsat komentář pod článek, ale tam to asi nejde. Koukala jsem na video a docela jsi mě nalákala, byť teď vůbec romány nečtu a jedu pořád v thrillerech. Zaujala mě Třetí zahrada a Nepečené dezerty Kateřiny A., i když ta má docela nízké hodnocení na databázi. Ale z videa mě to fakt zaujalo, tak třeba se někdy po knihách mrknu, každopádně jdou na seznam, ať na ně nezapomenu :)
OdpovědětVymazat