Co se stalo a jak to bude dál...

Jsme v Kaplici! To je důvod, proč jsem tady tak dlouho nebyla a neozývala se. Můj život prošel další velkou změnou, která ovlivnila takřka všechno. Týden před Vánoci jsme se stěhovali a byl to doslova "mazec". Byt jsem nestačila ani vymalovat, spolu s mou 80 letou babičkou jsme stěhovaly, gruntovaly, vybalovaly, zkrátka dělaly všechno proto, abychom stačily byt zabydlet a zútulnit do Vánoc. Spolu s babi mi hrozně moc pomáhaly i kamarádky, hlavně Alča a Janča a přišel i Alčin manžel, s nímž jsme montovaly dětem nový pokojík. To ale až v lednu, protože v prosinci už se to nestíhalo. 

Teď tedy bydlíme v Kaplici, ve vlastním vybět 3+1 a jsme spokojení. Kamarádky tu máme okolo, s Alčou jsme nejvíc. Vidíme se takřka obden, spolu s ní a jejím pejskem chodíme na procházky, scházíme se u nás a je nám fajn. Ke štěstí mi chybí jen Riky, který nás opustil před dvěma týdny. 

Byl to šok a strašná rána. Jednoho dne zkrátka neposlechl mé volání, ale šel za pachem srny, kterou srazili dva dny před tím na silnici vedle našeho paneláku. Než jsem stačila cokoliv udělat, srazilo ho auto. Byla to šílená rána, rovnou do hlavy. Měl rozlámanou lebku a sražený vaz. Do deseti minut mu dotlouklo srdíčko. V šoku jsem byla já, přítel, exmanžel, děti... všichni. Oplakali jsme ho, i Alča, která si na něj zvykla, plakala, jako kdyby přišla o svého psa. 

Zvykám si po 14 letech na život bez čtyř tlapek a je to hrozně těžké. Na druhou stranu mám více času na děti, tak se snažím to využívat. Najednou mohu odjet kam chci a neřešit hlídání pejska. Uvažuji, zda pořídit jiného, ale pořád cítím, že by to byla za Rikyho jen záplata a nechce se mi do toho. Asi bude lepší, když to nechám "uležet" delší dobu. 

Také teď hodně přemýšlím, co s tímto blogem. Nějak už se neztotožňuji s tím, že jsem bláznivá máma. Tedy, máma jsem samozřejmě pořád a ta bláznivost a ztřeštěnost mě jen tak neopustí. Ale pod názvem Bláznivá máma si lidé představují především mateřský blog - mateřská témata. A ta mě teď už vůbec nelákají. Píšu více o sobě, o našich výletech, o mé činnosti. Stávám se copywriterkou a spisovatelkou na plný úvazek a o tom bych chtěla psát. 

Vymyslela jsem si název, který by se se mnou ztotožňnoval mnohem více - Život spisovatelky. A tak teď uvažuji, zda nechat Bláznivou mámu žít svým životem a jen občas přidat nějaké mateřské téma, tip na dětské knížky, hračky nebo výlet s dětmi a vedle toho vytvořit nový blog, nebo přejmenovat tento. Ovšem url adresa by muserla zůstat stejná - www.blaznivamama.cz, aby byly stále funkční odkazy. 

Také uvažuji, zda nové články - o životě spisovatelky psát na blog k e-shopu s mými knihami, nebo vytvořit zcela nový blog tady, na bloggeru. Je to dilema a poměrně velký oříšek. Budu tedy ráda, když mi napíšete svůj názor. Co si o tom myslíte?

A teď ještě pár fotek z poslední doby... 



Po tragédii s Rikouškem jsem si konečně nechala udělat tetování jako vzpomínku na všechny čtyři své psy - mé chlupaté lásky - Doníka, Lordíka, Baronka a Rikouška. 

V Kaplici je plno krásných míst a možností, kudy se procházet. Přidávám tedy fotky z několika z nich, z různých dnů a za různého počasí...










Budu se těšit na vaše zprávy a komentáře. Věřím, že mi vaše názory na nový/staronový blog pomohou se rozhodnout, jak dál. :)

Vaše Sabča


Komentáře

  1. Tak ať se vám v Kaplici pěkně žije. S Rikim mě to mrzí - věřím, že to bylo smutné a těžko si zvykáte...
    Pokud jde o blog, tak ješttě by bylo řešení upravit název na Bláznivá máma aneb život spisovatelky ;-). Spojení blogu s e-shopem by zas mělo výhodu, že by sis přes blogové články třeba víc zpropagovala i ten e§shop... Takže jsem ti vlastně moc neporadila :D
    Jinak pro mne je zajímavější ta jiná než mateřská náplň (dítěti je 28 a vnouče mi zatím nepořídil, takže mne dětská téma momentálně moc neoslovují).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Stáni, moc děkuji za komentář, No právě. Asi to budu nějak rozumně dělit. Něco sem a něco na e-shop. Podle toho, jak se to bude tematicky hodit. Zase děti nemusím mít nacpané na e-shopu, že jo. A jelikož jsou se mnou pořád... :D

      Vymazat
  2. Sabi, naprosto rozumím, jak ti je. Já pořád vzpomínám na Justýnku, i když to bude už dva roky, co odešla. Nevím, co ti poradit. Je to dilema, ale nakonec nic není dogma a nevratné, takže něco zkus a uvidíš. Někdy to tak v životě je. Pokus omyl. Měj pohodové dny s dětmi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, děkuji za komentář. Je to přesně, jak říkáš. Zkusím a uvidím, co to udělá. :)

      Vymazat
  3. Ať jsi šťastná nebo alespoň spokojená :-)
    Pejska je mi líto, je to smutné.
    A s blogem si to nakonec vyřešila....a myslím, že dobře.

    OdpovědětVymazat
  4. Přeju,aby se Vám všem u vás doma v novém bydleníčku žilo co nejlíp..
    Rikouška je mi líto,snad to přebolí...
    ten blog-neumím poradit,taky už píšu jiný,ale u mě ta změna byla z jiného důvodu..rozhodně se těším na další zajímavé psaní.Tak držím pěsti!Z.

    OdpovědětVymazat
  5. Je mi ľúto, čo sa stalo a bude mi za Rikim smutno... snáď už je v psom nebíčku a je mu dobre :)
    Snáď časom budete mať nového člena rodiny.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Sabi,
    já doufám, že blog pořád zůstane. O Rikouškovi od tebe vím, to je strašně smutná zpráva. Doufám, že budete v Kaplici šťastní!
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)