Jiřík: II. den v Nýřanech - Rákosníčkovo hřiště


Jak vzorně Jiřík výlet do Nýřan k babičce začal, tak i pokračoval. První noc spinkal klidně, vzbudil se jen párkrát na pití a pak zase spal. Ráno byl hodný, krásné snídal - něco, co z domova vůbec neznám. A tak jsme za odměnu vyrazili na nové hřiště od Lidlu.



Rákosníčkovo hřiště v Nýřanech
Tohle hřiště sice není úplná novinka, bylo tady už v létě a Nela už si ho posledně s babičkou vyzkoušela. Jiřík na něm ale ještě nebyl. Tak jsme vyrazili na procházku. Jelikož mě bolí záda, nechtěla jsem riskovat, že bude Jiřík stávkovat a odmítne jít pěšky. Radši jsem i na ten kousek vzala golfky. A dobře jsem udělala. Jura když začne stávkovat, práskne sebou na zem a je jako gumák.
Na hřišti byla zábava. Vyzkoušel si všechno. Kolotoč, houpačky, klouzačku, domeček i jakousi věž, na kterou pomoci řetězu vytáhne nádobu s kamínky a ty pak nasype do trychtýře. Rourou pak vypadnou zase dole na zem. To ho hodně bavilo. Stejně jako klouzačka, kterou miluje.
Vyšlo nám krásné počasí, ale jak jsme šli v deset ráno, bylo ještě mokro a rosa. Houpačky jsem utírala kapesníčkama, klouzačku jsem nestihla. Takže byl brzy mokrý a špinavý.











Jak chtěl Jiřík jezdit na koni
Cestou zpět jsme to vzali kolem ohrady s koňmi. Zastavujeme se tam pokaždé, ale teď má Jiřík koně rád nějak víc, než jindy. Jak šel z hřiště pěšky, rozběhl se k ohradě a než jsem tam stihla s golfkama doběhnout, podlézal šňůru do ohrady. Vytáhla jsem ho na poslední chvíli. Samozřejmě z něj byl okamžitě gumák, takže jsem ho musela připnout do kočáru, aby tam nevlezl znova. Naštěstí se pak zklidnil a koukal na kobylky v pohodě.






Kačenky na závěr
Na zpáteční cestě jsme se museli opět tradičně zastavit i na kachničkách na potoce. Ty Juru baví. Doma chodíme na slepice, tady na kačeny.






Ta dobrá nálada mu vydržela kupodivu až do večera, kdy se nabouchal gulášovou polévkou a šel bez protestů spát.

Jiřík a Sabi :)

Komentáře