Září plné zklamání a bolesti, ale i nových krásných přátelství


Listí na stromech žloutne a podzim konečně dostává svůj krásný barevný nádech. Podzim mám ráda. Hlavně září. Nevím, zda je to tím, že jsem se v září narodila, ale většina krásných události se vždy děje v tomto období. Září pro mě byl vždy měsíc velkých změn (často k lepšímu), příležitostí a kreativity.az do letoška…


Září plné pohrom a zklamání

Ještě na začátku měsíce to vypadalo, že i letos bude pro mě září plně příležitostí a pozitivních změn. Měla jsem podepsat smlouvu na svou další knížku, dodělat svou první obálku na knihu a ilustrovat nové dílko. Tentokrát ne svoje. Věděla jsem, že je potřeba, abych se naučila ilustrovat v elektronické podobě. Koupila jsem si za tím účelem i nový grafický tablet -zatím nic velkého, jen Wacom. Abych se na něm naučila a tak…Nakonec bylo všechno jinak.

Mé kresby dělané klasicky akvarelovými pastelkami nebyly vhodné a nakladatelství na poslední chvíli od spolupráce couvlo. Hodně mě to zaskočilo, ale co. I tak to byla velká zkušenost. A hlavně, ukázalo mi to další směr, kterým se můžu a chci vydat. 

Ze stejného důvodu nakonec neklaply ani další ilustrace pro toto nakladatelství. Pro mě motivace naučit se s tabletem co nejdřív. :)

V současné době připravuji předprodej své knížky přes nakladatelství Pointa. Vím, že bych mohla oslovit jiná nakladatelství. Ale já nechci čekat roky, až bude moct moje pohádková knížka vyjít. Brzy vám o ní napíšu víc. Ale teď ještě k září…

Tahle rána opravdu bolí




Další velký šok a rána byla, když moje úžasná prababička, které bylo letos v létě 105 let, upadla a zlomila si ruku v krčku a krční obratle. Aby to nebylo málo, rozsekla si obočí a utrpěla otřes mozku. Okamžitě jsem vyrazila do Nýřan, jen s Nelčou, abychom se jí mohly věnovat. Bylo potřeba vyřešit ošetřovatelky, doktorku atd. Babi Květa je sice fajn pečovatelka, ale je pravda, že už má těch životních ran za poslední dva roky tolik, že je prostě vyčerpaná. Psychicky i fyzicky. Nejprve jí po náročné nemoci zemřel muž - náš děda, v lednu syn- náš strejda a teď tohle. 

V současné době můžeme jen čekat a doufat. Naděje tady pořád je, prababička je silná a překonala v životě už mnoho zdravotních karambolů. I když je teď slabá, všechno ji bolí a je upoutaná na lůžko, je neskutečně trpělivá. Na nic si nestěžuje, jen běduje, jak se kvůli ní všichni nadřou. Snad se to zase všechno srovná, začne více jíst a znovu chodit.

Nová, krásná přátelství



Jak vidíte, září u mě letos bylo opravdu náročné. Čekalo mě hodně zklamání, jenže jak se říká, všechno zlé, je k něčemu dobré. Teď mám na mysli hlavně ty zrušené smlouvy. I když jsem byla hodně zklamaná, vydrželo mi to asi jen půl dne. Pak mi to zase v hlavě začalo šrotovat a už jsem vymyslela další tvorbu i její propagaci. 

A ještě něco krásného mi září přineslo. Osobně jsem se seznámila se skvělou ženou a ředitelkou nakladatelství Fortuna libri, Hedvikou Krišťovou Mojžíšovou. Užila jsem si s ní skvělé odpoledne v Českých Budějovicích. Společnost nám dělal i pan Jaromír Jindra, což je neskutečně chytrý muž a autor mnoha krásných románů. Už jsem se s ním sice potkala dříve, ale teprve nyní jsme si potřásli rukou. Je úžasný nejen jakou autor, ale i jako člověk. Na Facebooku je mým přítelem a docela často si píšeme. Pan Jindra mě hodně povzbuzuje a pomáhá mi tím nehodit svou tvorbu do šuplíku, ale bojovat, aby se dostala na svět. 

A jak jste si září užili vy? 

Vaše Sabi :)

Komentáře

  1. Ahoj Sabi,
    ty smlouvy mě moc mrzí, vím, jak něco takového může člověka naprosto demotivovat. Jsem moc ráda, že to nevzdáváš a vymýšlíš nové projekty. Vydrž! Dneska jsem četla jeden výborný citát - když ti život nadělí citrony, udělej z nich citronádu:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Sabi, nevzdávej to, ale chápu, že to člověka demotivuje a je mu to líto a naštve to a vše dohromady. Ale ty se nedáš :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)