Ukázalo se, že děti jsou zřejmě po mamince. Šlapání po zámecké dlažbě a kamínkách je bavilo, pár si jich donesly domů v kapsách. A jelikož jsme přijeli moc brzy a medvědi ještě spali, využili jsme času a vylezli na zámeckou věž.
Ač jsem v Krumlově několik let žila a dalších několik let pracovala, na zámecké věži jsem nebyla. Takže jsem netušila, do čeho jdu. Zpočátku byly schody kamenné a obě děti výstup zvládaly v pohodě. Jenže potom se schody změnily na prkna, skrz které bylo vidět. To už bylo horší. Ale zvládly to. Pouze závěrečný úsek jsem nahoru Jiříka vynesla a dolů zase snesla. Ne, že by to potřeboval, ale nechtěla jsem zase hned zakotvit na chirurgii.
Z věže jsme moc neviděli. Ochoz byl (naštěstí) dost vysoký a Jura utíkal. Udělala jsem tedy jen pár fotek, jukla, zda už jsou v příkopu medvědi a šli jsme zase dolů.
V mezičase děti dostaly odměnu - fidorku a šli jsme konečně na medvědy. Z těch byly nadšeni. Jiřík mi pořád hlásil, že tam jsou a papají, Nela byla u vytržení, co všechno k jídlu dostali. Asi by si také dala. Však to byla samá zelenina a ovoce. :)
Chtěla jsem zvládnout ještě kovárnu, ale Jiřík i Nela už začínali zlobit a krátil se nám předplacený čas na parkovišti. A tak jsme vyrazili zpět.
Byl to úplně báječný výlet a ještě dlouho z něj budu žít. Děti se ukázaly skvělými parťáky, takže mám konečně s kým výletovat. A ony se alespoň zabaví něčím jiným, než televizí stále dokola.
Já si přivezla nové nálepky do turistického deníku, fotky a plno krásných dojmů a Nela první turistickou Známku do sbírky.
A zítra - pokud nebude pršet - směr Pořešín!
Konec hlášení. :D
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)