Mámo mámo maminko,
my tě rádi máme,
jednu ranní písničku,
my tě zazpíváme.
:)
Nela má za sebou první besídku ve školce. Už chodí do velké školky pravidelně pátý měsíc, ve spoustě věcí se zlepšila a já s lítostí sleduji, že už je pryč ta malá zlobilka, kterou byla. Na druhou stranu cítím hrdost, protože je krásná (vím, maminkám jejich děti vždy přijdou nejkrásnější), šikovná, dobře mluví, uvažuje někdy až překvapivě dospěle a - ano - zlobí pořád. Někdy víc, někdy míň... ale o tom už je asi život. :)
Faktem je, že sice je někdy pohodlná a nechá se od nás "obsluhovat", ale jinak se sama obleče, obuje, nají, napije. Sama si oloupá mandarinku, otevře čokoládu, jogurt, atd. Ne vždy to dopadne zrovna na jedničku. Jogurt má všude, čokoládu sní potají celou, takže se zlobím, mandarinka je nacamraná všude... A oblečení? Kalhoty naruby, tričko obrázkem dozadu, každá ponožka jiná, cedulka koukající z kalhot za ní vlaje jako ocásek... Ale je samostatná a to je hlavní. :)
No a besídka? Trochu chaotická, hodně rodičů na malém prostoru, ale děti byly úžasné a šikovné - všechny. i těch pár ufňukánků, mezi které Nela naštěstí nepatřila. Na zpěv asi moc nebude, protože melodii drží dost těžko, ale básničky si pamatuje všechny, celé a vykládá je pořád dokola. No a tančí velmi ráda. Tak třeba že by balet? To už abych začala zjišťovat, kdy a kam ji přihlásím, že? :)
Na závěr pár snímků z besídky, jak naše tanečnice protáčela minichlapa, kterému se do tance moc nechtělo. :)
Vaše Sabi!
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)