Jelikož jsem se naprosto našla v masírování a
různých technikách, při kterých mohu pomáhat lidem – a to nejen svým blízkým,
rozšiřuji si postupně znalosti a praktické zkušenosti na různých kurzech. O
tejpování, neboli o kineziotapingu jsem uvažovala už delší dobu. Jen jsem
nevěděla, zda dřív zvolím „baňky“, nebo „tejpování“. A nakonec zvítězila přání
mých klientů a já si udělala kurz na tejpy. Asi by mi trvalo déle, pustit se do
něj, ale moje kamarádka a sousedka přišla s tím, že ji to zajímá a že
v říjnu bude tenhle kurz v Budějovicích k dispozici i pro
veřejnost, nejen pro maséry. A tak už nebylo nad čím váhat.
Nebudu tady rozvádět detaily kurzu, protože to by
pro vás asi zajímavé nebylo. Kdo nad ním uvažuje, rozhodně ho doporučím. Vedl
nás pan Bc. Kamil Štědrák z Karlových Varů se svou ženou Zdeničkou a oba
byli naprosto skvělí. Naučili nás za ten den opravdu hodně – jak z teorie,
tak především z praxe. Jsem schopna po tomto kurzu tejpovat při svém
masírování a musím říci, že mě to ohromě baví. Postupně si určitě dodělám ještě
i tejping celého těla a korekce, což je využívání tejpů v rovnání těla,
tedy když se někdo hrbí, špatně chodí, apod.
Naprosto šokující zážitek jsme však zažili na obědě.
I když jsem ve stejném místě dělala rekvalifikaci, v této „restauraci“
jsem nikdy nebyla. Ale zkusit se má všechno… Tedy, tuhle zkušenost bych si
klidně odpustila. :D
Šli jsme od školy pouhý kousíček. Na místním
stadionu je hospoda, kde údajně dobře vaří. No… Místo pozdravu nám pan
hospodský vynadal, „že to teda neví, jestli bude mít tolik jídel“ a že „jsme se
měli ohlásit předem“. A že „tu má dneska ještě ligu!“ Načež začal sekýrovat,
cože si dáme k pití a ať hlavně nezdržujeme. Ti, kdo si objednali točenou
limonádu, dostali láhev, ti, kdo vodu, dostali pouze láhev – bez skleničky…
Jídelní lístky jsme vůbec neviděli. Pan hospodský postupně chodil, vykřikoval
jídla, a kdo ho chtěl, musel se přihlásit. Občas se stalo, že už na dotyčného
nezbylo, tak ani jídlo nedostal a musel vybrat jiné.
Když jsme s kamarádkou několikrát opakovaly, že
bychom rády řízek, pan hospodský nereagoval, načež vyštěkl, že je tam roštěná.
Tak jsme si objednaly roštěnou. Na to konstatoval, že neví, zda tam bude dost
masa, ale že je tam případně kuřecí. COŽE? Kuřecí v roštěné??? To snad NE!
Když se kamarádka optala na rýži, dostala odpověď: „rýži teda vařit nebudu“ a
bylo hotovo. Nakonec roštěnou vůbec nedostala, poněvadž nezbylo a přinesl jí
paradoxně řízek. :p
Roštěná byla nechutně slaná a navíc v ní
plavaly i jakési kousky, co opravdu připomínaly kuřecí maso. Tudíž jsem
přemýšlela, cože to vlastně jím. Patrně dvě slité omáčky v jednom.
Knedlíky byly nechutné a neskutečně rozblemstané. Ovšem když jsem viděla, jak
kamarádka preparuje onen řízek, a řeší, zda je dostatečně propečený, byla jsem
ráda za roštěnou. Přece jen, ve svém
stavu si syrové maso nemohu dovolit riskovat a dostat syrový řízek, tak ho snad
tomu expertovi hodím na hlavu.
Upřímně řečeno, tuto Budějovickou hospodu už nikdy
v životě nenavštívím. Nejen, že je hospodský hulvát, ale ještě tam vaří
naprosto odporně. Takže děkuji, nikdy víc. Ovšem za rozhodně zajímavý zážitek
to stálo. :D
A co vy? Chodíte na masáže? Necháváte si dělat
tejpy?
A ještě otázka z jiného soudku – máte nějaký
podobný hospodský/restaurační zážitek?
Napište mi, těším se na vaše komentáře. J
Vaše Sabi!
Tak ten hospodskej je teda hustej :))) To je mazec. Škoda, že nebydlím blíž, chodila bych k tobě na masáž. Tejpy jsem zatím nikdy nevyzkoušela.
OdpovědětVymazatJj, ten byl opravdu příšernej. :) Škoda, ale určitě když zadáš masáže a tejpování v místě bydliště, tak se něco objeví. :)
Vymazat