neděle 18. září 2016

Deník nafrněné matky - Pohroma v kuchyni



Krásný den!

Někdy mám pocit, že jsem u kamen a u trouby naprosto neschopná. A jelikož na to mám i důkazy, tak to asi nebude jen pocit... :D
(Asi jste pochopili, že foto je dnes pouze ilustrační. Na vlastní dokumentaci už jsem totiž neměla sílu.)
Status z minulého týdne jste asi mnozí na mém blogu četli:
Budu někdy schopna udělat tomu dítěti normální oběd?

10:30-dovařila jsem brambory

10:40-šla jsem uspat Nelu
11:00-už spí, jdu hodit na pánev rybu
11:03-je vzhůru, jdu znovu uspávat
11:30 -znova spi. Rybu škrábu z pánvičky a nesu rovnou do popelnice...

(Jo, mimochodem, jestli by vás podobné statusy bavily a chtěli byste je častěji, tak mi určitě napište do komentářů! ) :)

No, ale abych se vrátila k té mé neschopnosti. Jelikož jsem včera zvládla s vypětím sil uvařit hovězí na houbách s rýží a ještě jsem si naložila maso na neděli, usoudila jsem, že by to dneska chtělo upéct nějakou tu buchtičku na snídani v týdnu a pro tatu do práce... To byl zase nápad!

Nela měla od rána nějakou plačtivou kňouravou náladu, tudíž jsem ji měla neustále za zadkem. Nejprve jsem ji naladila o něco lépe výletem do krámu (chyběla nám polohrubá mouka), pak jsem našla na internetu recept na hrníčkovou bábovku - dělám ji skoro pořád a nejsem schopná si zapamatovat kolik čeho. No a tak to občas dopadne, jako dnes... Vždycky hledám recept na internetu. Je to nejrychlejší. A když se mi nechce vážit, hledám hrníčkovku. Už se mi asi dvakrát stalo, že byl recept špatný a buchta se mi rozpadla. Měla jsem proto v paměti, že recept s hrubou moukou je nesmysl a ten že dělat nesmím. Našla jsem tedy jiný, s polohrubou. Ovšem byly tam jen dvě vejce, což se mi sice zdálo málo, no ale... 

Bábovka vypadala celkem dobře, jen mi přišlo těsta trochu málo. To mě asi mělo varovat. Nastavila jsem ji na 150 stupňů a šla mýt nádobí. Do toho přijel manžel s velkým nákupem, ohřívala jsem oběd, Nela lezla kolem... A najednou si říkám, že cítím spáleninu. No aby ne. Nela usoudila, že se bábovka peče pomalu a tak jí přidala. Ze 150 na 250! Sice jsem to zjistila celkem rychle, ale ne dost rychle...

Bábovku jsem stáhla zpět na 150 a nechala ji dopéct. Manžel ještě konstatoval, že je jen trochu chycená, a že se to seřízne. Jenže ona byla chycená i ve formě a tak mám na talíři místo bábovky hromadu drobení... Chuťově je dobrá, ale to je tak všechno. A jestli se rozpadla kvůli těm dvěma vejcím, nebo tím, že se připálila, to fakt netuším. Každopádně příště musím hlídat nejen Nelu, ale i troubu o něco pečlivěji. :)

S úsměvem

Vaše Sabi :)

6 komentářů:

  1. Jsem pro víc podobných statusů, skvěle jsem se pobavila :D Asi sem začnu chodit častěji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to melo jeste dohru. Tu babovku v nestrezenym okamziku sezral nas pes.:)

      Vymazat
  2. :-D Hele jako bych se videla, driv jsem teda mela problem s tim, ze jsem se u vareni zacetla a pak tak nejak zapomnela na to kuchteni, no ted na to taky zapomenu, jen z jinejch duvodu :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přesně. Na půl spálený řízky, protože bylo třeba dočíst kapitolu. :D

      Vymazat
  3. Tak ja jsem se po precteni clanku hned po ranu pobavila:-)Dovedu si predstavit, ze u tebe bych v ten den usmev na tvari asi nevidela, ale nekdy se to stane vsem, ze je proste den "blbec".
    Krasny den, zdravi Jana.

    OdpovědětVymazat
  4. Sabi, projíždím si teď tvoje články, konečně mám trochu času a u tohoto se musím fakt smát. Já nemám žádného prcka, který by mi přidával stupně, ale pravidelně, když si dám do trouby rozpéct rohlík, je z něj potom černý kolík. Většinou mě totiž v té době něco zaujme na netu a pak už cítím jen ten spáleninový odér :))

    OdpovědětVymazat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)