středa 20. dubna 2016

Beru to vážně. No, vážně!


         
              Zdravím váš všechny u dnešního článku. A vlastně i u takového úvodu pro nové rubriky – beauty a lifestyle. Říkáte si, že jsem se zbláznila? Ta holka už asi neví, o čem psát! Ale ne… Tak to není. Jsou to velmi dlouho a důmyslně promýšlené rubriky a rozhodně nehodlám zavádět pravidelně nějaké „spotřebováno“, „co jsem tento týden vařila“, „nakoupeno“ za měsíc ten a ten apod. Obě nové rubriky budou psány čistě impulzivě, vždy jen když budu cítit, že vám chci něco sdělit. Něco, co mi udělalo radost, co mi pomohlo, co mi zachutnalo a tak. Sice mám potřebu určité produkty nějak zaškatulkovat, takže kategorii nazvu "vyzkoušeno", ale nebude to pravidelné a tudíž pro mě povinné. V poslední době totiž zjišťuji, že mě pravidelnost svazuje, dusí a stresuje. A to není můj cíl. Blog má bavit mě i vás.  J

             A o čem bude dnešní článek? Vy, kdo sledujete můj projekt 365 fotodní už jste asi zjistili, že se snažím jíst trochu zdravěji, možná i doufám, že shodím nějaké to kilo – rozhodně to nehodlám přehánět se cvičením, procházky s kočárem musí stačit! Zkrátka, opět se mě chopila taková ta jarní detoxikační a hubnoucí mánie. Jenže – tentokrát to myslím vážně. No, vážně! J
            Ruku na srdce, kolikrát jste si tohle říkali? Začnu hubnout a vydržím nejíst. Nebudu jíst sladké. Začnu pravidelně běhat. A jak dlouho jste to vydrželi? Já rozhodně nejsem typ vhodný k pohybu – mít v našem městečku krytý plavecký bazén, tak tam chodím, ale tím jsem se sportem skončila. A jelikož bazén je až v Českém Krumlově, je trochu z ruky. :/ Navíc nejsem ani dietový typ. Nikdy to nevydržím. Ale tentokrát?
            Když jsem minulý týden přijela od našich a obědvala čínskou polévku z pytlíku a rozpečenou bagetu z Lidlu s bylinkovým máslem, řekla jsem si, že si jen zatloukám hřebíčky do rakve a fakt s tímhle musím přestat! Začala jsem celkem nenásilně. Prostě jsem vytěsnila tyhle „jedy“. Nepiji Colu a podobné limonády – což jsem ostatně nikdy moc nemusela, nejím brambůrky, a co je pro mě největší zlo, postupně jsem omezila sladké. Já totiž na sladkém přežívala! Sušenky, čokolády, gumoví medvídci – tzv. žužány. A tak jsem si řekla, že to prostě omezím tak nějak postupně. Dovolila jsem si maximálně tři čokoládové trubičky z Lidlu – zatím se držím na jedné denně :D, a k tomu nějakou tu zdravou sladkou – müsli tyčinku apod. Snídám müsli s mlékem, obědvám hodně zeleniny, kuskus, kuřecí maso apod. A zatím je mi dobře. J
           V mém případě není problém tohle jíst – mám taková jídla ráda. Na knedlíky jsem nikdy nebyla. Ale jsem zkrátka líná si je udělat. Manžela k tomu moc nedonutím a vařit sama pro sebe, to je přece nuda. No, vidíte. A tady vidím přínos sociálních sítí a fotografování. S blogem a Instagramem jsem zatoužila umět pěkně vyfotit jídlo, které jím. A co si budeme povídat, není to jen o focení. Musí se to nejprve uvařit a také pěkně naaranžovat. A to mě právě baví. Jen se musím donutit zvednout zadek a začít vařit. A taky vymyslet jídlo na další den!


          Ale víte co? S tímhle mi budete pomáhat vy. Budu vám psát rubriku lifestyle a beauty, budu se dělit o zkušenosti, přidám tu a tam nějaký ten receptík a věřím, že společně tohle dokážeme. Co vy nato? J  



Žádné komentáře:

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)