Máte rádi psychologické romány, které čtenáře dokonale zmatou a ukážou vám, že co vypadá na první pohled zcela jasné, může mít i druhou, naprosto zrádnou tvář? Já ano. A proto pro mě byla kniha Heleny Echlin - Moje chytrá holčička to pravé.
O čem je kniha Moje chytrá holčička
Stella se jeví jako velmi problémové dítě. Jediný, s kým dokáže být a zabavit se, je jejich chůva Blanka. Jenže pak se stane cosi, co životy Stelly i její matky Charlotte obrátí úplně naruby. Blanka nečekaně zemře. Charlotte se začne teprve teď seznamovat s její matkou Irynou, která se stává její pomocnicí v domácnosti. Charlotte je podruhé těhotná a potýká se s únavou a nevolnostmi. Zdá se, že Iryna má na Stellu skvělý vliv. Dítě, které až dosud vypadalo jako autista, začíná normálně fungovat. Jí, normálně se koupe, začíná se socializovat. To by mohla být velká změna k lepšímu. Jenže Charlotte postrádá tu původní Stellu. Chytrou holčičku, co v osmi čte náročné knihy o aviatice a touží pitvat mrtvé ptáky.
Od počátku se zdá, že Charlotte je ten typ matky, která si nechce připustit, že její dítě není zcela v pořádku. Odmítá jí nechat udělat psychologické testy a když se začne měnit, je přesvědčená, že je to špatně, přestože jí všichni tvrdí opak. I čtenář má ten pocit, že problém ve skutečnosti není ve Stelle. Jenže pak si uvědomí, že všechno je opravdu jinak. A že Charlotte má nejspíš pravdu. Nebo ne?
Děsivá pravda ukrytá v nitru duše
Tahle kniha vás pohltí. Od samého začátku. Mně nejvíce bavilo sledovat tzv. lepší domácnost a to, jak se "perou" oba rodiče s problematickým dítětem. Napjatě jsem čekala, kdy se co zvrtne.
Autorka dávkovala napětí velmi pozvolna. Četla jsem příběh, kde se zdánlivě nic moc neděje divného, přesto pod povrchem cosi bublalo a dralo se na povrch. Očekávala jsem, že se ukáže, že problém není v dítěti, ale v matce, a musím přiznat, že mi Charlottino jednání mnohdy lezlo krkem. Říkala jsem si, že spoustu věcí přehání. Zároveň jsem ji v něčem chápala.
Příběh vyvrcholil poměrně šokujícím odhalením. Něco jsem tušila už zhruba od poloviny, ale pořád jsem si říkala, že problém bude racionální, nikoli nadpřirozený, jak tvrdí Charlotta. Odhalení v závěru však bylo opravdu překvapivé.
Autorka píše velmi čtivě a od knihy se prakticky nelze odtrhnout. Mohu ji vřele doporučit všem, kdo před krvavými thrillery dávají přednost knihám, jež si dokážou hrát s myslí čtenáře.
Hodnocení: 81 %
Za knihu Moje chytrá holčička děkuji nakladatelskému domu Grada, které ji vydalo pod hlavičkou nakladatelství Metafora.

Mám ráda psychologické romány, takže tato knížka mě zaujala. Autorku neznám, tak dík za tip.
OdpovědětVymazatHezké dny přeji.