O čem je kniha Čarodějka a zlatý elixir
Ginevra jde se svou sestřenici, malířkou Josefínou k Vltavě, aby jí pózovala jako model pro chystaný obraz na výstavu. Fína chce namalovat alchymistu uprostřed magické Prahy. Sotva však dokončí první verzi, alchymista, který se samozřejmě Ginevře vůbec nepodobá, z obrazu vystoupí. V podobě průsvitného homunkula, který nemá hlas, jim naznačí, že potřebuje pomoc.
Dívky nejprve nic neřeší. Fína se sice zlobí, že má obraz bez alchymisty a bude ho muset malovat znovu. Jenže brzy zjistí, že spolu z alchymistou v obraze zmizel i její talent. Maluje jako děti ve školce. Ginevra se rozhodne alchymistovi pomoci a doufá, že až vykoná, co po ní žádá, vrátí se Fíně i její talent. Netuší však, že úkol bude mnohem složitější, než jak zpočátku vypadá. Dívku dovede její pátrání do Budyně, kde kdysi žil slovutný alchymista, jež zhynul tragickou smrtí, stejně jako na mnoho dalších krásných míst v Praze.
Jak se mi kniha líbila?
Čarodějka a zlatý elixír je nepochybně další z nejlepších knih, které se mi dostanou v roce 2026 do ruky. Že bude úžasná, jsem však věděla předem. Četla jsem přece první dva díly této čarodějnické série. S trochou nadsázky se dá napsat, že Petra Kubašková vytvořila „Harryho Pottera“ z Prahy a v dívčí podobě. Ginevra však neřeší školní záležitosti. Ano, chodí do školy, ale s normálními smrtelníky. Je jí čtrnáct let a pochází z rodu malostranských čarodějnic. Její babička trčí v pekle, protože porušila čarodějnický kodex. A Ginevra má lidského přítele, ovšem senzibila, a dvě normální kamarádky. Ti se také stávají jejími pomocníky v řešení různých komplikací a úkolů.
Co se mi na této sérii líbí nejvíc, je ta kouzelnost. Autorka pracuje s pověstmi a legendami, a v jejím podání vše ožívá. Včetně duchů, soch nebo domovních znamení. Všichni mluví, disponují nějakými nadpřirozenými schopnostmi a buď škodí, nebo jsou jim naopak nápomocny.
V tomto díle kromě již známých domovních znamení a soch ožívají i ty ve Valdštejsnké zahradě, kam se Ginevra s přáteli a poté i s rodinou vydá hledat tajný deník alchymisty, který údajně obsahuje recept na tajný elixír. Ten má Ginevra vyrobit, ač vůbec netuší jak, a především ho správně použít. Pokud se nechá zlákat touhou po věčném životě - ne pro sebe, ale pro svého smrtelného přítele, mohla by skončit stejně jako její babička - v Pekle.
Další, co mě na tomto díle okouzlilo, byl boj o Vyšehrad. Skupina nepřátelských čarodějnic, se kterými se Ginevra a její přátelé utkali v minulém díle, se rozhodne znovu zaútočit. Podvolí si většinu kouzelných bytostí, lidskému oku neviděných, jako jsou např. gnómové. S těmi pak zaútočí na Vyšehrad, sídlo hlavní čarodějky Valpurgy a chtějí ho obsadit. Ginevra musí spojit síly se všemi dobrými čarodějkami, aby vůbec toto bájné a zároveň reálné místo uhájili. A v boji ožívají samozřejmě i sochy - nejen ty, co můžeme znát z Vyšehradu, ale i Trigy na národním divadle. A to je fakt úplně boží. Asi je vám jasné, že sotva bude pěkné počasí, vyrážím s dětmi na výlet na Vyšehrad. :)
Příběh doplňují stejně jako v předchozích dílech ilustrace tatérky Strigy, které se k nim dokonale hodí. I když musím napsat, že nejvíce se mi její ilustrace líbily v prvním díle.
Od Petry Kubaškové jsem zatím četla jen tuto trilogii, která je sice určena pro mladší čtenáře, ale kdo má rád Prahu a mýtické bytosti, ten se do ní zamiluje, stejně jako já. Nic lepšího jsem v této knižní kategorii zatím nečetla. Pravda, moc často na podobné příběhy nesahám, ale mám chuť to změnit. Takže pokud máte tip na něco podobného, sem s ním.
Knihu Čarodějka a zlatý elixír vydalo nakladatelství Epocha.
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)