Recenze: Vivian Conroy -Smrt na Santorini

 

Smrt na Santorini je novinka autorky Vivian Conroy, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Jedná se sice už o druhý díl této série, ale pokud jste první díl nečetli, nic se neděje. Děj pochopíte i tak – stejně jako já. Obálka i anotace slibují atmosféru slunného Řecka snoubenou s napětím. Jak se mi kniha líbila?

O čem je kniha smrt na Santorini

Atalanta se chystá na dovolenou v Benátkách. Konečně si může splnit přání a cestovat, jak vždycky chtěla. Jenže to má háček. Osloví ji jakási žena v černém a požádá o pomoc. Její dcera prý dělala společnici starší dámě na hradě na ostrově Santorini. Z ničeho nic se prý zřítila z útesů. Její matka prý nevěří, že šlo o nehodu. Atalanta má jet na Santorini a stát se společnicí místo mrtvé Letitie, aby mohla nenápadně pátrat a zjistit, co se jí stalo.

Atalanta se tedy vydá na Santorini a stane se společnicí postarší dámy se šlechtickou krví, která není zrovna dvakrát příjemná. Celkově rodina, u níž se ocitne, je prapodivná. Majitel panství je agresivní náladový hulvát, jeho manželka chladná jako kámen, a to i ke svému malému synovi. Seženou mu chůvu, kterou více zajímá místní služebník i automobilový závodník, který sem dorazí na návštěvu. O tom však Atalanta ví. Je to totiž její známý, který jí při pátrání přislíbí pomoc i ochranu. Brzy se ukáže, že je jí potřeba. V rodině se objevuje neřízená střela – kamarádka hradní paní a módní návrhářka, ale také další mrtvá. Kdo za smrtí dvou mladých žen stojí?

Propletenec vztahů komplikující detektivní pátrání

I když jsem nečetla první díl série, rychle jsem pochopila, o co v životě Atalanty Aschfordové jde. V dětství a mládí si prožila peklo. Otec utrácel peníze a dělal dluhy a ona po jeho skonu musela tvrdě pracovat, aby vše poplatila. Pak však zemřel její dědeček, kterého nikdy nepoznala, a odkázal jí pohádkové bohatství. Atalanta přitom měla jít v jeho šlépějích a stát se soukromým očkem. Svůj um dokázala již dříve v Provence. Nyní je na čase, aby se pustila do dalšího případu na Santorini.

Začátek románu s detektivní zápletkou mě nadchnul. Okouzlilo mě prostředí řeckého ostrova, které autorka tak krásně popsala, i když na můj vkus měla zbytečně zdlouhavý začátek. V něm popisovala, jak se Atalanta ocitla v Benátkách a setkala se s matkou mrtvé Letitie. Chápu, bylo třeba uvést čtenáře do příběhu. Jen podle mě bylo zbytečné popisovat tolik Benátky, v nichž se nakonec nic podstatného stejně neodehrálo.

Následující stránky mě však bavily a vmámily mě do spletitého příběhu plného rodinných i přátelských vztahů. Jedná se o jakousi komorní detektivku, kde je určitý počet hlavních postav, z nichž většina může být vrahem. Na Atalantě je, aby klubko rozmotala a zjistila, kdo je pachatel a kdo nevinná oběť. Postupně se totiž začne ukazovat, že každý má nějakého kostlivce ve skříni a hned několik osob najednou střeží tajemství, které představuje doslova třaskavinu.

Co se mi zpočátku hodně líbilo – podrobné popisy a zdlouhavá uvažování o tom, kdo co provedl a jak by to mohlo být, se stalo časem až obtěžující. I když se jedná o detektivku, postrádala jsem tady větší detektivní práci. Hledání důkazů, stavbu možného příběhu na jednotlivých faktech a detailech. Atalanta v podstatě žila na Santorini, věnovala se své svěřenkyni a vyptávala se. Vše však byly jen neustálé dohady a smyšlenky. A když je jeden příběh omílán na dvou stech stranách stále dokola, přestane vás časem bavit.

Za co autorce tleskám je rodinné tajemství, které jsem sice tušila, ale zcela neodhalila, a také dramatické vyústění celé situace na konci knihy. Závěr už však byl na mě zase až zbytečně moc zdlouhavý a rozvláčný. Mám zkrátka raději úderné detektivky, kde se neustále něco děje a kde jsou sice disputace nad pachatelem a nad tím, co se mohlo stát a jak, ale kde detektiv či jeho pomocníci staví na jasných důkazech.

I když si asi další díl nepřečtu, jsem ráda, že jsem mohla tuto detektivní sérii poznat prostřednictvím knihy Smrt na Santorini. Na léto to bylo ideální čtení, které mi navodilo atmosféru horkého Řecka, s celou jeho kulturou. To je totiž něco, co umí autorka opravdu bravurně. Ať už se chystáte na dovolenou, nebo jste to letos ani nestihli, tuto knihu určitě přibalte do kufru, nebo si ji přečtěte doma v obýváku a přeneste se pomocí stránek na krásná místa. Mimochodem, díky této knížce mám na svém seznamu další místo, které bych ráda navštívila.

 Hodnocení: 75 %

Za knihu Smrt na Santorini moc děkuji nakladatelství Alpress, které ji vydalo a poskytlo mi recenzní výtisk k přečtení.