Červen pro mě byl hlavně pracovní. Nějakou tu chvilku mimo práci jsem si samozřejmě také vyšetřila, a když už se podařilo urvat nějaký volný čas, snažila jsem se si ho opravdu užít. Udělala jsem si radost několika voňavkami, nějakou novou kosmetikou a několika novými šaty. Ty jsou samozřejmě v černé barvě, protože je nosím hlavně do práce. Užili jsme si s dětmi několik víkendů po výletech, a konečně jsme také vychutnali léto plnými doušky zejména u vody.
Slíbila jsem, že vysvětlím, co se u mě změnilo, a bylo toho opravdu hodně. Díky tomu, že jsem nastoupila koncem dubna do nové práce, jsem vlastně změnila kompletně celý svůj život. Najednou musím více přemýšlet, co budu dělat ve volném čase, protože ho mám tak málo, že ho chci využívat opravdu plnohodnotně. Na druhou stranu jsem po dvanáctkách v práci někdy tak vyšťavená, že místo abych volný čas využila nějak smysluplně, raději spím. Pokud mám však u sebe děti a nejsou ve škole, což teď o prázdninách bude skoro pořád, snažím se věnovat se jim, jezdit s nimi po výletech, dopřát jim nějaké nové zážitky, a také se setkávat s přáteli.
Velkou oporou je mi především babička dětí a jejich otec. Přestože jsme rozvedení už čtyři roky, musím ho tady fakt vychválit, protože si to opravdu zaslouží. Funguje na 100%, a přestože mám děti v péči já, tráví s nimi teď skoro více času než já. Dělám totiž v práci dvanáctky, a i když bych měla mít maximálně 15 směn za měsíc, ne vždycky to vyjde. Zatímco v květnu jsem měla o jednu směnu méně, v červnu jsem měla o tři víc. A bylo to opravdu hodně náročné, to přiznávám. O to vděčnější jsem, že mi oba dva takhle hodně pomáhají, a musím napsat i to, že vidím obrovské pokroky i na dětech. Jakoby najednou pochopily, že maminka je unavená, a nemůžeš všechno zvládat sama. Snaží se mi pomáhat a fungovat mnohem lépe, než když mě měly kdykoliv k dispozici.
Změnily se i moje možnosti pro psaní. Na psaní článků na weby už nemám čas skoro vůbec. Spíše si urvu tu a tam trochu času z povinnosti, protože dlužím ještě nějaké články z doby, když jsem podnikala, a kdy mě psaní na weby živilo. Místo článků na weby jsem se teď zaměřila znovu na literární tvorbu, a věnuji se psaní románů. Píšu převážně rukou a to v práci, protože v době kdy nechodí lidi, je to vlastně jediná možná činnost, která v pracovní době nevadí. Číst si tam knihu nebo časopis je v podstatě nemožné, mobil u sebe mít nesmíme, a jinou možnost než psát si rukou na papír nebo do sešitu zkrátka nemám. Musím však říct, že mě vždycky psaní rukou do sešitu bavilo, i když je to velký žrout času. Jenže teď na to chvátat nemusím, a píšu si vlastně tak, jak mě navštěvuje múza. Během června se mi podařilo dokončit 3. díl detektivní série s Erikem Baumannem, dopsat dětský příběh který bych ráda poslala do soutěže nakladatelství Albatros, a rozepsat nový historický román, respektive historickou detektivku. Nakonec jsem se nechala několika kamarádkami spisovatelkami vyhecovat, a protože jsem měla v hlavě jednodušší detektivní příběh, který se hodí spíše pro povídku než pro román, pustila jsem se i do soutěžní detektivky pro nakladatelství Mysterypress. Toto povídku jsem sice zatím nedotáhla do konce, ale už mi moc nezbývá, a myslím, že do poloviny července bude hotová. Jak vypadají sešity popsané mými příběhy, můžete vidět na jedné z fotografií.
Jedny nehtíky černé barvě, protože do práce potřebuji mít ruce neustále upravené
Jedná trochu propršená sobota, kterou jsme strávili v Dolní pěně u Jindřichova Hradce v Obludišti, a pak jsme se ještě zajeli podívat na zámek v Jindřichově Hradci. Bohužel jsme zmokli a byli jsme dost mokří, takže jsme si prohlídku nechali na jindy.
Vodu koupání a písek jsme si užívali opravdu plnými doušky už v červnu. Několikrát jsme byli na našem kaplickém koupališti, ale bohužel si z něj děti téměř pokaždé přinesly pupínky a vyrážku po celém těle. Budu tedy během prázdnin muset řešit jiné možnosti, a nejspíš se budeme jezdit koupat co nejvíc na Lipno, protože jsme s exmanželem pořídili dohromady paddleboard, a už jsme ho i vyzkoušeli. Byl naprosto skvělý a děti to bavilo také.
Do burgrárny v Kaplici chodím s dětmi i s přáteli, a všechny nás to tam moc baví. Kort když s námi jde i kamarád Štěpán, který vymýšlí různé skopičiny. Tady například udělal z piva elixír, podobný, jako jsme si užili s dětmi v Praze v muzeu alchymistů a mágů staré Prahy.
Tak tohle jsem přátelé zvládla popsat za dva měsíce...
Jiřík měl v červnu několik zápasů a dokonce fotbalový turnaj, kde skončili pátí. Byli moc šikovní a moc si to užili.
A tady je pár fotek z Lipna, které miluji, a jsem ráda, že to na něj máme jenom kousek.
Relax teď vyrábí výborné kapsičky, které jsou skvělými svačinkami. Ovesná kaše s kakaem a banány byla vynikající, a příště vám vyfotím ještě i další kapsičky, ovocné, které jsou míchané třeba s kokosem.
Nejnovější nehtíky tentokrát v letním módu.
S dětmi jsme včera vyrazili do kaplické pizzerky, protože pizzu jsem jim slíbila jako odměnu za vysvědčení se samými jedničkami.
A poslední červnové Lipno kam jsme vyrazili i s Miuškou, a kde jsme testovali nový paddleboard.
A jak jste si užili červen vy, a co plánujete o prázdninách?
Vaše Sabina :)
Ahoj Sabi, dvanáctky ti vůbec nezávidím a klobouk dolů, že to zvládáš i takhle s dětmi :) Psaní rukou má něco do sebe, já si takhle vedu papírový diář, dělám si měsíční rozpočty, nákupní seznamy a to do listy.
OdpovědětVymazat