Od Eleny Minářové jsem dostala do rukou její druhou knihu – Mrazivé pouto. Bylo to mé první setkání s autorkou a zřejmě jsem měla až moc velká očekávání, protože to, co jsem dostala, rozhodně nebyl thriller a už vůbec ne mrazivý.
O čem je kniha Mrazivé pouto
Autorka knihu rozdělila na dvě části. V první sledujeme
dvě ženy – Molly a Amber. Molly pracuje v kavárně, peče dorty, připravuje
kávu, nemá facebook a straní se mužů. Víme, že s žádným nemůže být, ale
nevíme proč. Přesto si občas s někým zajde na večeři.
Amber pracuje ve firmě na zemědělské stroje a dělá trochu
sekretářku a trochu marketing. Pracuje však na částečný úvazek. Miluje Liama,
ale nemůže s ním žít ve společné domácnosti. Proč, to neprozradí. Alespoň
ne hned.
A pak je tady ještě „JÁ“. Tajemná žena, která se probouzí v nemocnici
a zjišťuje, že má popáleniny druhého stupně. Nemůže si vzpomenout, co se stalo.
Postupně se však její mysl projasňuje.
Co mají všechny tyto ženy společného? A mají vůbec něco?
To se dozvídáme na konci první části knihy.
Ve druhé části pak sledujeme jednu ze jmenovaných žen, jak
odjíždí zpět do rodného města, z něhož kdysi za smutných okolností utekla.
Potřebuje si srovnat život a určit si priority. Bydlí u své milované tety
Josie. A náhodou objeví její deník.
Jak se mi kniha líbila?
I když má kniha punc thrilleru, nic z tohoto žánru
jsem nezaregistrovala. Jisté napětí sice autorka udržuje, ale spíše jako v klasickém
psychologickém románu. Do thrilleru to mělo opravdu daleko. Snad jen
dramatický závěr by se dal trochu zařadit.
Velké plus dávám především tomu, že se kniha skvěle četla.
Děj poměrně dobře odsýpal a postavy a kapitoly byly dobře prostřídány. Přesto
tam na mě bylo až moc detailních popisů. Opravdu nepotřebuji znát všechny
recepty na dorty, které Molly pekla, nebo si přečíst precizní postup výroby
kávy. To byly podle mě zbytečnosti, které ubíraly knize na větším spádu. Naopak
bych přidala více dramatičnosti a tajemnosti.
Zápletka byla sice vymyšlena hodně dobře, podle mě
originální, i když hlavní pointa už se v knihách objevila vícekrát.
Samotné pojetí také nebylo špatné, jen mi tam zkrátka chyběl ten „thriller“. To
napětí, které by mě dusilo do poslední stránky. Jak je to v první části, jsem
bohužel odhalila asi po polovině, a kdo je pachatelem v části druhé, ještě
dříve. Pro mě tedy žádné překvapení.
Pokud máte rádi psychologické romány, pak pro vás bude
kniha Mrazivé pouto jistě skvělým čtením. Pokud však očekáváte opravdu
velké napětí, dramatické scény nebo drsné zvraty, tady se jich nedočkáte.
Hodnocení: 65 %
Za knihu Mrazivé pouto moc děkuji nakladatelství
Fortuna Libri, kde si ji můžete pořídit i vy, stejně jako první knihu
autorky.
Podle mé zkušenosti bývá jak "thriller" označeno dost knih, ze kterých se nakonec vyklube buď klasická detektivka nebo právě psychologický román
OdpovědětVymazat