Recenze: Marie Hamáková – Dvě tváře lásky

Co se stane, když se mezi dva mladé zamilované lidí vloží tchyně, která má o nevěstě svého syna zcela jiné představy? To jsem zjistila v prvotině Marie Hamákové – Dvě tváře lásky. Románu, kteří se sice tváří jako romantické čtení, ve skutečnosti je to však pěkné "psycho".

O čem je kniha Dvě tváře lásky

Matylda se poprvé chystá navštívit Jakubovu matku Janu. Ví od něj, že je pedant a potrpí si na pořádek a společenské chování. Setkání však předčí všechny její představy. Potenciální tchyně je noční můra, která jí začne ničit život. Podle ní je Jakub pro Matyldu až moc dobrý. Představuje si pro něj krásnou a inteligentní nevěstu s vysokou školou a lukrativním zaměstnáním. Může mít jejich láska šanci vydržet, když se Jana rozhodne, že Jakuba přesvědčí, že Matylda opravdu není ta pravá?

Můj názor:

Marie Hamáková je nadaná autorka, která má skvěle našlápnuto. I když je kniha Dvě tváře lásky její prvotina, už jsem od ní četla novelu, která mě nadchla. Věděla jsem proto, že dostanu čtivou knihu, která mě pohltí. A to se skutečně stalo. Tento román se čte naprosto lehce, a přesto obsahuje těžké téma, které nadzvedává ze židle.

Z postav mi žádná zcela sympatická nebyla. Matylda mi přišla až moc tolerantní a naivní. Jakub? Hodně zvláštní muž, který svoji partnerku miluje, přesto se nechá ovládat matkou a neumí si dupnout. Jenže takoví muži jsou. Jejich vztah byl přímo žhavě vášnivý, ale vázla v něm komunikace a chyběla důvěra. Chápu, že to bylo cílem – ukázat, že Jana ovládá oba dva a může jejich vztah ovlivnit. Jenže v reálu by takový vztah asi dlouho nevydržel. Jana byla psychopat. Narcistická porucha osobnosti, alkoholismus a touha po tom, mít všechno pod dokonalou kontrolou. Neštítila se ubližovat svému okolí, i za cenu, že bude trpět i Jakub. Jana, ač negativní postava, byla podle mě vykreslená ze všech nejlíp a autorce tleskám.

Příběh je vyprávěn střídavě z pohledu Jany a z pohledu Matyldy, tedy ich-formou. Jednotlivé kapitoly na sebe plynule navazují a vidět vše ze dvou stran příběh udělalo perfektně dynamickým. Co mi chybělo, a dočkala jsem se až na konci, byl pohled Jakuba. Podle mě, kdyby autorka pohled Jakuba zařadila mezi Janin a Matyldin, bylo by čtení ještě lepší a Jakub by z něj nevycházel jako úplný trouba, který matince všechno žere.

Konec byl předvídatelný a trochu klišoidní. Trochu jsem doufala, že autorka vše zakončí jinak, mnohem více reálné, ale nestalo se. Protože vím, co to je žít s narcisem a narcistickou tchýni, je mi jasné, že konec by musel být ve skutečnosti zcela jiný. Navíc mi nejde do hlavy, že Jakub vyrůstající ve vlivu své matky nemá podobné chování. To už je ale spíše polemika a myšlenky, které ve mě čtení vyvolalo. Tuto knihu budu vstřebávat jeďte hodně dlouho.

Hodnocení: 81 %

Za knihu Dvě tváře lásky moc děkuji nakladatelství Fortuna Libri, které mi ji poskytlo k recenzi.

Komentáře

  1. Občas si ráda přečtu něco ze současnosti, takže proč ne tohle - když na ni padnu v knihovně.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)