Recenze: Nora Roberts - Nikdy tě neopustím

 


Nora Roberts je právem považována za jednu z nejúspěšnějších spisovatelek současnosti. Množství knížek, které jí vychází, je ohromující. Já mám její knihy moc ráda. Hlavně ty, které jsou trochu "šmrncnuté" magií. Nikdy tě neopustím je pořádná bichle. Proto jsem si myslela, že jde o samostatný román. K mé radosti se jedná o novou sérii, která je navíc říznutá duchařinou. Co chtít víc?

O čem je kniha Nikdy tě neopustím 

Hlavní hrdinka Sonya se má vdávat. O svém snoubenci začíná mít vážné pochybnosti. Když pak objeví šokující pravdu, zvládne zrušení svatby s překvapivým klidem. Jenže pak přijde další šok. Narozdíl od toho prvního pozitivní. Sonya zdědila velkolepý historický dům v Maine. I s podílem v rodinné firmě, který jí pomůže chod sídla financovat. Má to však háček. V domě musí bydlet a to nejspíš nebude snadné. Po staletí v něm totiž straší. 

Můj názor:

Kouzelný! Přímo pohádkově kouzelný příběh. Přesně ten Nora Roberts napsala. Jinak to snad ani nejde vyjádřit. Nádherná zimní atmosféra, tajemné velké sídlo, z nějž dýchají dějiny rodu, a legenda o sedmi mrtvých nevěstách. Tohle zkrátka byla pohádka pro dospělé, která mě neskutečně bavila. 

Zpočátku jsem myslela, že půjde o nějakou sladkobolnou romanci. Další kapitola se zase tvářila jako ryze moderní román ze současnosti. Postupně jsem však pronikala do příběhu a začala se spolu se Sonyou těšit na zděděné sídlo. 

Tahle kniha je sice duchařina, ale jen lehká. Pokud čekáte něco ve stylu Darcy Coates, budete nejspíš zklamaní. Mnohem více se autorka přibližuje Barbaře Erskine nebo Barbaře Woodové. Příběh však nic nekopíruje. Je ryze originální, napínavý a přitom romantický. Ale zase ne přehnaně. Zkrátka je tu všeho akorát. 

Na tomhle románu mě naprosto dostal nejen samotný příběh, ale především atmosféra a místo, kde se většina děje odehrává. Utíkala jsem k této knize jako do vysněného světa, z něhož se mi nechtělo pryč. Pro někoho může být děj příliš rozvláčný. Já si ho však užívala a už chvíli po dočtení mi hlavní postavy i sídlo chyběly. Sonyu i její přátele jsem si doslova zamilovala. 

Mimochodem, také bych brala v domě ducha, co mi rozestele postel, zatopí v krbu a bude pouštět hudbu. :D

Hodnocení: 98 %

Za knihu Nikdy tě neopustím moc děkuji nakladatelství Alpress, na jehož stránkách si ji můžete koupit i vy. 

Komentáře

  1. Tenhle typ knížek můžu jen jednou za čas, duchařina mne až tolik nebaví. I když tedy pár knížek o Barbary Erskine jsem přečetla.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)