Poslední březnová procházka

Poslední březnový víkend a poslední březnová procházka. Tak by se to dalo napsat. Vím, že jsou Velikonoce a přeji vám, ať je prožijete co možná nejradostněji, ale já si na tyto svátky nějak nepotrpím. Udělám vždy jen nějakou základní výzdobu, nachystám dětem zajíčka a víc nějak nepotřebuji. Beránka nepeču, protože ani nemám formu. Většinou od někoho dostaneme, nebo jsme na Velikonoce pryč. U našich. Letos to vyšlo tak, že má děti tatínek a já jsem čtyři dny za sebou v práci. Budu mít děti až v pondělí po obědě. Doufám, že bude hezky a užijeme si nějaký menší výlet. Jeden bych v plánu měla. :)

Tyto dny proto trávím doma s Miou - když tedy nejsem v práci. Dnes jsme vyrazili společně na poslední březnovou delší procházku. Šli jsme opět podél řeky, ale pak jsme to vzali kolem rybníka "Porodničáku" až dozadu. Nešla jsem tudy už přes deset let a věděla jsem, že to vzadu nejspíš nepůjde přejít, ale překvapila mě dřevěná lávka. Miu jsem musela přenést, protože se bála a já také - aby mi tam nezahučela. :D

Nechtělo se mi celý rybník obcházet zpět na začátek, a tak jsem zvolila "zkratku". Ano, moje zkratky vždycky stojí za to. A tentokrát to nebylo jiné. Vyškrábali jsme se do mega krpálu, obě jsme funěli jak lokomotivy. Ale dali jsme to a máme i nějaké pěkné fotky, o které se tu s vámi ráda podělím. :)