Od Terezy Kadečkové jsem v lednu četla první knihu – O dracích a lidech. Zaujal mě sice jednoduchý, ale poutavý příběh o tvorech, kteří jsou napůl lidé a napůl draci. Líbilo se mi, že do něj autorka netahala zbytečnou romantiku, a přesto byl dokonale smysluplný. Na její novinku Chapadla Černé hvězdy jsem byla hodně zvědavá. To, co jsem dostala, však bylo obrovské překvapení. Fantasy sice občas čtu, ale tohle bylo něco na pomezí fantasy a hororu s prvky dalších žánrů. Hodně napínavé a zajímavé čtení, na které jsem se musela soustředit, ale bavilo mě ohromně.
O čem je kniha Chapadla Černé hvězdy
Hlavními hrdinkami tohoto originálního příběhu jsou dvě
sestry, dvojčata. Žijí ve světě po potopě, která jej polovinu zaplavila. Vznikl
tak život na souši, který je však prosycen všudypřítomnou vlhkostí a plísněmi a
život pod vodou. Vytvořily se tady různé kulty a společenství. Kult Černé
hvězdy k sobě láká lidi, kteří chtějí patřit „do rodiny“ a získat
nehynoucí podporu. Za to dostanou navíc symbionta, který je postupně proměňuje
v mořské živočichy. Dalším společenstvím je Nekonečno, které dělá pokusy na
lidech i rybách, kombinuje je a bojuje proti Černé hvězdě. A pak je tady kyborgstvo,
což jsou lidé, kteří se postupně proměňují na roboty.
Aphelion, jedna ze sester, je taková černá ovce rodiny. Vždy
byla ta, co dělá problémy, nedodělala školu a chtěla být sama sebou. Vstoupila
do kultu Černé hvězdy a přijala symbiont. Proměněná částečně v rybu však
pochopila, že nic není tak kladné, jak kult prezentuje. Uprchla a jako sběračka
se snaží sehnat co nejvíce peněz, aby si u kyborgstva zaplatila zastavení
postupu symbiontu. Nechce se proměnit v rybu a navždy skončit v oceánu.
Perihelion, druhé dvojče, je ta ambicióznější a „lepší“. Jde
si za svým cílem. Hledá práci v oboru, jako bioložka. Bohužel ji přijmou
jen tam, kde o to sama moc nestojí – v Nekonečnu. Jenže když dostane
šanci, aby se prosadila a stoupala na karierním žebříčku, vloží se do toho s elánem
sobě vlastním. Dokud nedojde k problému. Nekonečno požaduje Aphelion a
její symbiont.
Můj názor
Až dosud jsem četla spíše fantasy knihy, které se odehrávaly
ve světě kouzel, draků nebo smyšlených historických zemích. Něco takového, jako
stvořila Tereza Kadečková v této knize, se mi dostalo do rukou
poprvé. Zpočátku mi proto trvalo, než jsem se začetla. Bylo nutné pochopit, jak
celý tento svět funguje a kdo je vlastně Aphelion a proč touží získat peníze.
Tím, že je zde hodně různých tvorů – postav, bylo složitější se v příběhu orientovat.
Autorka však postupně odhaluje vše, co je potřeba k pochopení tohoto světa
a já oceňuji, jak dokonale ho měla promyšlený a propracovaný. To mě asi na
knize bavilo nejvíce – ta různorodost a dokonalé propojení všeho.
Příběh dvojčat byl od začátku napínavý, i když mi chvíli
trvalo, než jsem pochopila, o co se tam jedná a občas jsem i v průběhu čtení
musela přemýšlet, proč některé postavy jednají, jak jednají. Co je k tomu vede
nebo co potřebují získat. Ve skutečnosti jsem dostala dokonale promyšlenou
zápletku, která rozhodně není pro jemné povahy. Některé popisy, hlavně operace
symbiontů a některé proměny, mohou citlivějším jedincům připadat odporné nebo
se jim může dělat zle. Dohromady však kniha tvoří výborný příběh na pomezí
fantasy – sci-fi a hororu, což osvěžilo moje poněkud jednotvárné čtení. Jsem
ráda, že jsem Terezu Kadečkovou objevila a rozhodně to není poslední kniha,
kterou jsem od ní četla. Brzy si hodlám pořídit Ve větvích Ygdrassilu,
která vyšla minulý rok.
Chapadla Černé hvězdy je vynikající fantasy s hororovými
prvky, u kterého se budete bát a nedokážete se odtrhnout. Já ji přečetla za dva
večery, a dokonce jsem z ní měla i noční můry, což se mi snad ještě nikdy
nestalo. Terko – díky za ty padající zuby – zrovna mě v noci bolel zub a
zdálo se mi, že mi stejně jako Aphelion padají zuby do umyvadla. Ráno jsem se
kontrolovala, zda mám zuby své, nebo mi rostou rybí jehlice. Tak dokonale jsi
mě v táhla do příběhu. :D
Hodnocení: 4/5
Za knihu Chapadla Černé hvězdy moc děkuji nakladatelství Golden dog, které ji vydalo, Martinu Štefkovi a autorce Tereze Kadečkové.
Díky, že takové knihy píšete a vydáváte. :)
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)