Jaký byl náš prosinec...

 

Na prvním snímku je sice policejní stanice, ale ta se nás naštěstí týkala jen z Lega. 🤣 Jako vždy se mi snímky nahrály od konce, takže vás vítám obrázkem, který jsem pořídila na Sylvestera. Trávila jsem večer s dětma, hraním her a skládáním Lega, které jsme měli pod stromečkem. Ale abych nepředbíhala. Pojďme se podívat, jaký byl náš prosinec. 

Závěrečný měsíc loňského roku pro mě byl extra hektický. Když jsem nebyla v práci, doháněla jsem resty s dárky, balením, chystáním vánoční výzdoby a laděním besídek dětí. Navíc jsme stále byli nachcípaní, děti už sice jen chrchlaly a frkaly, ale já to koupila dost nehezky. Od začátku prosince se mi to táhne vlastně až do teď a teprve dnes jsem měla čas zaběhnout k doktorce pro léky. Vyfasovala jsem antibiotika. 

Neměla jsem čas ani na psaní. Na rukopisy jsem skoro nesáhla a i texty na zakázku vázly. Jeden jsem dokončovala také až dnes. 

Kvůli nemoci jsem se snažila práci doma moc neřešit a raději odpočívat, což se podepsalo i na domácnosti. Bordel všude. 🙈 Dávala jsem to dohromady vždy když mi bylo trochu lépe, čímž samozřejmě vázly texty na zakázku. To vše ještě zvyšovalo můj stres. Jsem proto fakt ráda, že už je leden. V práci jsem si trochu snížila úvazek a hlavně už nemusím řešit vše kolem Vánoc. Na druhou stranu mě teď čeká obíhání doktorů, na které jsem od září úplně kašlala a musím hodit auto do servisu. Čeká mě technická. 

Mimochodem, v prosinci, když bylo náledí, se jednomu pánovi podařilo nedobrzdit a skončil v mém kufru. Naštěstí to skoro není vidět, ovšem pojistka byla slušná. Nechám si to na případné opravy. 

Ale teď už pojďme k fotkám, které tedy budou opět od konce. 

Sylvestr jsem trávila až do půl páté v práci. Ostatně, byla jsem tam i den před a také den po. Večer jsem si vyzvedla děti u babičky, abych mohla aspoň na pár hodin být s nimi. 

Do Nýřan k babičkám jsme jeli až 28. prosince a hned druhý den zpět. Bylo to kvůli mé práci a střídání děti s tatínkem. Mně osobně ten chaos stačil, ale kvůli dětem a babičkám tam chci v lednu vyrazit ještě jednou, aby si to víc užili. 

25. prosince jsem děti vzala na výlet do světelného parku v Budějovicích. 

K Vánocům děti kromě jiného dostaly i hru Jízdenky, prosím! Junior, kterou už jsme několikrát hráli a je skvělá. 

Náš štědrý den jsme trávili dopoledne u babičky v Kaplici a večer pak doma. 

Vánoční čas jsem si zpříjemnila touto úžasnou sbírkou povídek. 

Nyní pár fotek z předvánočního času...

A roztomilá Miuška. No není k sežrání? 😁

Pečení perníčků a čerstvě nazdobený stromeček. 😊

Na začátku prosince tu byla sněhová kalamita. Mia z toho nadšená moc nebyla a já už vůbec ne, ale děti si užily aspoň jedno odpoledne na bobech, než opět začaly kašlat. 

Pár fotek ze zasněžených Budějovic...

A první den sněhové kalamity, kdy jsem přijela do práce o tři hodiny později. Zkrátka to nejelo... 

Hned první den v prosinci jsem měla adventní trh, kde mi pomáhala Nelinka. Je doslova talent. Snad poprvé jsem jela z trhu s téměř prázdným kufrem. 😊

A to by bylo k našemu prosinci vše. Doufám, že teď už nastane klidnější období, bez velkých stresů. Mám ještě co dohánět. Leží mi tu 4 recenzní výtisky a potřebují dokončit dva rukopisy a odeslat je do nakladatelství, nemluvě o tom, že bych se měla pustit do nové detektivky. 

Mějte krásný leden i celý rok 2024

Vaše Sabina:)