sobota 20. března 2021

Život v karanténě...


 Poslední dobou blog nějak zanedbávám. Mám tady spoustu věcí k nafocení a napsání recenzí a článků, stejně jako plno fotek, které potřebují srovat, vytřídit a poskládat do článků. Nějak není čas a ani chuť psát. Jsem teď dost unavená, to počasí mi vůbec nedělá dobře a když už chvilku mám, tak si buď čtu, nebo píšu. Blíží se termín odevzdání mého nového románu a já ještě nejsem ani v polovině, takže je čas s tím pohnout. Dnes jsem si udělala čas, abych alespoň přidala fotky a k nim pár slov o tom, jak poslední dny žijeme a co se u nás děje. Tak pojďme na to. 


Koukám, že fotky se mi opět kvalitně pomíchaly, takže to bude na přeskáčku. :/ Samozřejmě se sdětma snažím pořád něco vytvářet. Dělaly jsme velikonoční zajíčky z roliček od toaletního papíru, housenky z kartonu od vajíček, ale také několik výrobků z papírových talířků. Ty si nechám do samostatného článku. Sem jsem dala jen pár fotek, jak jsme dělali sluníčka, protože téma přivolávání jara a sluníčka teď mají děti v online výuce ve školce a tak jsme také nezbytná sluníčka vyráběli...



Housky nepeču pravidelně - to bych se za chvíli nevešla do dvěří. Jen občas. O to víc si je pak s dětma vychutnáváme. :)

Covidová karanténa je nuda. Máme sice zahradu, ale ta je v tuto roční dobu samé bláto. Takže se s dětmi snažím chodit raději na procházky a když to jde, nejsou tam žádní jiní lidé a není to zapáskované, zajdeme na chvilku na nějakou tu houpačku nebo klouzačku.





Nelince nedávno vypadl první zub. Babička jí dala papírovou stovku s tím, že jí to tam nechala zoubková víla. Nela jí ale zub nedala a schovala si ho - pro skutečnou zoubkovou vílu, aby si mohla zoubek vyzvednout v noci pod polštářem. Jenže Jirka řval a chtěl taky "ten papírovej penízek" a tak dlouho to řešil, až si ulomil kus stoličky s tím, že k němu také zoubková víla dorazí. Skončilo to opichem tváře a vytržením kořenu zubu u zubařky. No mazec. Fakt to stálo za to... :(



Naši velikonoční zajíčci. Jura nakonec stávkovat a nechtěl lepit, tak jsem si zajíce dodělala sama. Nela také stávkovala - lepila, ale po svém - přece nebude dělat zajícovi hlavu dole a ocas nad ní. :p
















No a jelikož nedokážu být bez placatého čumáčku, sháněla jsem co nejrychleji nového boxírka. Tohoto mi nejspíš shůry zaslal sám Baronek, protože měl jít původně do Německa, ale kvůli Covidu byla smlouva zrušená. Pojedeme si pro něj nejspíš o Velikonocích a už se nemůžu dočkat, až tady ten prďolka bude pobíhat. 





Minulý pátek vyšla moje nová knížka pro děti s názvem Mecháček a kouzelné houby. Je vhodná jak pro děti ve školce, kterým čtou rodiče, prarodiče apod., tak i pro prvňáky a druháky, kteří už zkouší číst sami. Má totiž pěkně velká písmenka. 

K dostání je jen u mé maličkosti a na mém e-shopu. :)




A na závěr ještě jedna oteklá tvářička od vyrvaného zoubku...

Mějte se krásně!

Vaše Sabi :)



6 komentářů:

  1. Krásne ste tvorili. Zúbková víla chodí stále aj u nás :-) ale aj bez úmyselného vyrvatia, či zlomenia zubu...
    Nový budúci maznáčik je nádherný, ale Baronka iste nenahradí.
    A kniha vyzerá krásne, určite detičky poteší. Prajem veľa spokojných čitateľov!

    OdpovědětSmazat
  2. Myslím, že lockdown se zavřenými školkami a školami je pro rodiče mazec. Jsem ráda, že už je dítě velké :).

    OdpovědětSmazat
  3. Sabi, no vidím, že se nenudíte, i když teď je to mnohem těžší. Krásně tvoříte. A tvoje kniha vypadá nádherně. A roztomilého mazlíčka sis vybrala. Měj hezkou neděli.

    OdpovědětSmazat
  4. Sabčo, karanténa s dětmi musí být fakt náročná. Já mám děti dospělé a vnučku maličkou. Já v karanténě nikdy nebyla...a občas si říkám, jak bych to brala.....trochu si odpočinout...
    Tvoje ilustrace jsou kouzelné....máš úžasný talent....vlastně hodně talentů :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Ahoj Sabi,
    obdivuji, co všechno s dětmi doma zvládáš a co dokážeš vymyslet:-) U nás v Příbrami dokonce některá dětská hřiště zamkli, aby tam nikdo nemohl. Ty domácí housky musím taky konečně vyzkoušet, už dlouho mě lákají. Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětSmazat
  6. Jůů ať to s pejskem vyjde, je nádherný. Jinak máte štěstí s tím hřištěm. Kamarádka chodí s malou a nějaká bába na ně volala policajty, přitom to u nás zakázané není a zrovna to kam chodí není ani s páskou, což některé u nás ve městě jsou. Dnešní doba je zvláštní. Říkala, že tam ani nikdo kromě ní nebyl...

    Somethingbykate

    OdpovědětSmazat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)