Jak už jsem psala v minulém článku,
lockdown a pochmurné počasí mi dávají v poslední době fakt zabrat. Nebudu se tajit tím, že beru antidepresiva. To už jsem psala kdysi dávno. Jednak jsem vysoce citlivá osobnost a ve chvíli, kdy můj život vybočí ze zajetých kolejí a já přijdu o svůj životní prostor, nedělá mi to dobře. A jednak jsem emočně nestabilní, což u mě může vyvolat vlnu radosti a pocitů štěstí, ale také frustraci a vztek. A nechci, aby tím trpěly i děti. Takže využívám služeb
psychologa a optimismus se snažím ten hledat, kde se dá. Třeba v nových knížkách, kytičkách, které už konečně raší na zahrádce, maceškách, které jsem si koupila do truhlíků a zapomněla je vyfotit. :D
Knížku Čarodějky malostranské vyhlížím už hrozně dlouho. Napsala ji česká autorka Petra Kubašková, kterou sleduji na facebooku i na instagramu. Vím, že se tahle knížka opravdu hodně lidem líbí a dokonce už vyšel i druhý díl. Takže bylo na čase si ji koupit. Nejraději bych se do ní pustila hned. Jenže tu mám nějaké recenzní výtisky a potřebuju teď hlavně psát svoji knihu. Začíná mě strašit termín odevzdání.
Mimochodem Čarodějky mají úžasné ilustrace, jež má na svědomí Striga. :)
Z nakladatelství Grada pak dorazila nová knížka Pecivál domácí je hrdinou léta od Dagmar Medzvecové. I tuto autorku a ilustrátorku sleduji na facebooku a její ilustrace mám moc ráda. Tohle je knížka určená pro nejmenší - hlavně ilustrace a minimum textu. Myslím, že bude ale bavit obě moje děti. Hlavně tedy Jiříka, protože ten moc poslouchat nevydrží, ale prohlíží strašně rád a sám si k tomu pak obrázky komentuje.
A ještě pár fotek toho slíbeného jara, které se k nám pořád nějak nechce podívat. Sakriš jak já bych už chtěla sluníčko, stůl a židle venku, hrabat se v hlíně a sázet ředkvičky...
Jak zvládáte lockdown a tohle hnusné deštivé a mlhavé počasí vy? Také se vaše děti doma nudí, i když se jim snažíte pořád vymýšlet nějaké aktivity?
Pokud byste zjistili, že je toho na vás opravdu moc, doporučuji přečíst 10 důvodů, proč si promluvit s
psychoterapeutem.
Vaše Sabi
Tak hrabání v hlíně mi neschází (já ho upřímně nenávidím), ale na to, že se příroda zazelená a objeví se nějaké kytičky, na to se těším taky. Dneska jsem u nás před jedním panelákem viděl sněženky - první předzvěst...
OdpovědětVymazatUž se těším na jaro! Ty sněženky jsou potěšení pro duši :)
OdpovědětVymazatJarní kytičky boží ♥
OdpovědětVymazatMně by se líbily ty čarodějky, takovou četbu jsem měla ráda jako mladší :)
OdpovědětVymazatSomethingbykate