Víkend u babiček, slečna Bertička a první adventní neděle

Dnešní příspěvek bude zase po dlouhé době o něco více deníkový. O víkendu jsme po dvou měsících byli konečně zase u babiček v Nýřanech. Děti si užili prababičky i babi Radku a já novou kočičí slečnu. Když jsme tam byli posledně, byla ještě maličké miminko a jmenovala se Bertík. Teď je sice pořád maličká, ale už víme, že je to kočičí slečna. Slečna Bertík, nebo jak jí říkám já - princezna Bertička. Až na to, že je to holka, vypadá úplně jako náš první kocourek Matýsek, kterého jsme měli nějakých 15 let. Je hrozně hravá a mazlivá. A já jsem se do ní zamilovala. Kromě Bertičky má mamka ještě Matildu, což je prozměnu "pan Matilda". Nějak nám ty odhady pohlaví našich nalezenců nesedí... :D

Mám opět mix fotek - něco ze zrcadlovky a něco z mobilu. V týdnu jsem fotila dětičky v soukromé školce a začal mi stávkovat foťák, tak jsem ho brala s sebou a zkoušela fotit na jiný režim - čistě manuální (dříve jsem fotila s prioritou clony), zda to bude o něco lepší. Zatím je, tak snad to vydrží...

V neděli jsme jeli k nám, zpátky do Velešína, i s prababičkou Květou. Narychlo jsem umotala adventní věnec, protože minulý týden jsem to nestihla a pak jsme se šli projít na rozsvícení stromečku. Opět to velešínští protahovali, tak jen doufám, že tam děti a babi moc nenastydli. I když to bylo "on-line", pár lidí se přišlo podívat naživo, stejně jako my. A kromě stromečku jsme se kochali nasvícenými výlohami, ve kterých teď velešínští vystavují Betlémy. Výstava Rouhova Betlému na Kantůrkovci totiž letos není kvůli koronaviru možná.

Nedávno jste psali, že chcete vidět růžovou barvu na vlasy přímo na mně, tak tady je. :)

No a kromě všeho ostatního se mi narodilo nové knižní dítě - historický román Žena tří mužů, která vyšla u nakladatelství Lirego. :)

A trochu adventní výzdoby babi Radky... 

Babi Radka má novou vášeň - tvoření z lamelů. Tahle nádherná lucerna je její tvorba. Já o ni napsala Ježíškovi, tak snad ji dostanu. :)

Přeji krásný čas adventní!

Vaše Sabi :)