Nový dětský pokojíček - Jak jsem po letech malovala na zdi

Nad tím, že bych dětem sama udělala v pokojíčku nějaké malby na zeď, jsem přemýšlela už dost dlouho. Jenže se mi do toho nechtělo a taky - co až to nebudou chtít. Kdo to bude škrábat? (Já!)

Nakonec jsem ale podlehla a vymyslela, co by na zeď mohlo přijít. Rovnou jsem zavrhla nějaké Disney postavičky a podobně. Jsem ilustrátorka, tak tam budou mít moje obrázky - s mým "rukopisem". 

A tak se stalo... Vymalovala jsem pokojík na bílo a vrhla se na malování. Blbá jsem si nekoupila v Budějovicích velké tuby s temperou, takže na to padly skoro čtyři krabice malých temper po 12 kusech. Nekupovala jsem teda originál Kohinorky, to bych se nedoplatila. Každopádně s výsledkem jsem celkem spokojená. Ovšem pokud to bude po mě někdo chtít, musím mrknout na nějaké barvy, které tak rychle neschnou. Taky mě ničily ty obrovské plochy. Jako já ráda maluju velké obrazy, ale tohle bylo ni na mě příliš...

Ale teď už to úpjďme omrknout. :)

Pár fotek z procesu tvoření...

Ještě ani neuschla vytřená podlaha a už se do pokojíku nastěhoval první obyvatel. Nevím, co na to řekne Jiřík, až se vrátí od babičky... :D

Uvažuji, že víle ještě po zaschnutí domaluji kytku do vlasů. Měla tam púvodně elfí ucho, ale to se mi nakonec nelíbilo, tak jsem ho zakryla vlasy, ale možná bude ještě potřebovat lépe schovat....

K malování jsem kromě Temper použila tyhle nádherné štětce, které kdysi dostal můj strýček k Vánocům, ale než je stihl využít, tak bohužel zemřel. Je to takové smutné dědictví, kterého si ale nesmírně vážím. Já bych si takové krásné sady určitě nekoupila a "šetřila" bych nakupováním po jednou štětci. 

Jsem zvědavá, co řeknou na nový pokojíček dětičky, až se odpoledne vrátí od babičky. Doufám, že mi neoznámí, že to nechtějí. Než to škrábat a znovu bílit, tak tu zeď radši zbourám. :D

Vaše Sabi :)