Den otevřených zahrad v muzeu Fotoateliéru Seidel

Včera večer děti nečekaně projevily přání spát u babičky. Odvezla jsem je tedy do Kaplice a jak jsem s tím nepočítala, najednou jsem nevěděla, co s časem. Tedy, že že bych neměla co na práci, ale nevěděla jsem, čím začít a zda se mi vůbec do něčeho chce. 

Když jsem pak v neděli ráno na facebooku zahlédla fotky své známé, jak byli v Krumlově u Seidela na dnu otevřených zahrad, napadlo mě to využít a vyrazit také. Jela jsem sama, jen tak, provětrat hlavu, protáhnout nohy a něco vidět. 

Zahrady tohoto muzea jsou krásně udržované, ale maličké. V různých útulných zákoutích nechyběly rozvěšené dobové fotografoe, které kdysi v těchto zahradách vznikly.  Bylo to moc pěkné, i když na prohlédnutí rychlé. A tak jsem se zpět vracela městem. Zjistila jsem, že se dá v Krumlově projet na voru, což si rozhodně s dětmi vyzkoušíme a také jsem šla kolem kostela sv. Víta, kde právě končila mše. Využila jsem toho a vešla dovnitř, abych se tu mohla porozhlédnout. Už jsem tu kdysi byla, ale nebylo tam tolik světla jako teď, po mši a skoro všechno bylo uzavřeno páskou. 

Já jsem chtěla vidět náhrobek Eleonory Amálie ze Schwarzenbergu, o které teď budu psát román. Byla to rychlovka, protože paní už chtěla uzavřít prostor a mě tam narychlo pustila. Udělala jsem pár fotek ale bohužel jen mobilem, takže rozmazaných. Alespoň vím, kde náhrobek hledat. Příště si na to vezmu zrcadlovku s velkým zoomem. :)

Ale dost povídání... Pojďte se podívat se mnou. :)

Muzeum fotoateliér Josef Seidel

Pár záběrů pří procházce Krumlovem...

A náhled do kostela sv. Víta

Čekala jsem, že kvůli koroně bude Český Krumlov poloprázdný a bez cizinců. Překvapivě nebyl. Sice to nebyla taková tlačenka, jako jindy, ale už se zase začíná plnit. Vím, že pro cestovní ruch je to jenom dobře, ale jinak tím moc nadšená nejsem.

Vaše Sabi