Výlet na Kuklov, aneb kůň ani kráva se do auta nevejdou...

Zaplať pán Bůh... Ještě že tak. Představa, že jezdíme i s kobylou je vážně strašlivá....

Dnes jsme vyrazili na dlouho plánovaný výlet - do Kuklova u Brlohu u Křemže u Českého Krumlova. Už víte určitě přesně, kde to je, že? :D No, tak přesně tam jsme jeli. :)

Kuklov, je malá vesnička, spíš jen shluk pár chalup. Většina je navíc součástí bývalého kláštěrního komplexu. Jsou krásně opravené a nejspíš v rukou soukromníků. Neustále jsme čekali, kdy na nás někdo vyběhne, že lezeme někam na soukromý pozemek. :D Ale nevyběhl...

Loď bývalého kostela, který byl součástí dnes již ruiny kláštěra Paulánů z konce 15. a první poloviny 16. století, je opravdu krásná a magická. Já bohužel očekávala něco na způsob Předkláštěří u Tišnova, takže jsem byla docela zklamaná.

Navíc jsem měla dojem, že se půjde někam kus pěšky, tak jsem nabalila svačinu a bonbóny, že se pěkně projdeme a budu děti mít čím motivovat - svačinkou v cíli. Jenže jsme vystoupili z auta, přešli silnici a byli na místě. Během deseti minut jsme to prošli a bylo vyřešeno. Než jsem se stihla rozkoukat, jestli se neprojít ještě někam jinam, tatínek zavelel odjezd. Ale úspěch byl - sice v rychosti, ale vyfotil mě s Nelou. Jura stávkoval.

Až doma jsem zjistila, že kousek dál, do lesa a do kopce, jsou ještě ruiny bývalého hradu Kuklov. Škoda, mohli jsme se přece jen projít. Ale tak třeba příště... Ale vy, pokud tam vyrazíte, tak na hrad nezapomeňte. :)

A jak to bylo s tím koněm a krávou? Ty jsme viděli z okna auta za jízdy. Jiřík chtěl krávu svést s sebou, ale Nela mu vysvětlila, že s námi jet nemůže. Na můj argument, že se do auta nevejde, prohlásila, že pro ni nemáme autosedačku a musela by jet v kufru. A tam by nám mohla vyčůral mlíčko. To už jsem neměla sílu vysvětlovat... Sotva ustaly všetečné otázky, míjeli jsme koně. Rozhovor byl podobný, jen "čurání v kufru" jsme se naštěstí vyhnuli. Ještě že tak. Trnula jsem totiž, co z Nely vypadne tentokrát.