Páteční procházka do lesa s "Jeníčkem a Mařenkou"


O tom, že máme kolem Velešína krásné lesy, vím už dlouho. Ještě než jsem měla děti, chodila jsem na dlouhé procházky s pejsky. Jenže pak přišly kočárky, sporťáky, a malé ťapající nožičky a na les se zapomnělo. Teď ho konečně začínám znovu objevovat i se svými dětmi. Jen by mohl být o malinko blíž, protože Jiřík ještě tak daleko nedojde. Takže chodíme skoro pořád tu samou trasu. Ale krásně je tam pořád a čas od času je na dohled i římovská nádrž. 


V pátek s námi vyrazil i tatínek. Do lesa se mu moc nechtělo, ale přehlasovali jsme ho. :) Lepší chodit do lesa, kde nikdo není, než po chodníku, kde chodí každou chvíli někdo. A kort teď, kdy je Kovid!



Doufám, že těm fotkám s rouškama se za pár měsíců budeme už jen smát...


Pokaždé, když tudy jdeme, nasbírám si tu pár šišek. Už jsou sice trochu "jeté", ale pořád jsou na venkovní dekorace vhodné. 



Prý sbírání trávy pro koníka... 
Jenže dneska nám ukazoval jen zadek a ještě z druhého konce výběhu. :D









Konečně i k nám už proniká jaro a začíná to kvést...










Také tak rádi chodíte do lesů? 
Já vždycky obdivuji trasy Šárky z blogu Touhy a lásky. Ta má v okolí svého bydliště tolik nádherných míst....

Vaše Sabi :)

Komentáře

  1. To vypadá moc pěkně. Důležité je neztrácet optimismus a ten teď nacházím zrovna v přírodě.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)