PHOTO DIARY - Bláto po kolena, těhu břicho a nový foťák



Krásnou neděli všem!

Jak už napovídá nadpis, mám pro vás zase soubor fotek z nedávných dní, na kterých vás provedu mým a Nelčiným životem. Není samozřejmě ničím extra zajímavým. Je to úplně obyčejný život obyčejné mámy, která už (marně) touží po sluníčku a teplu a rozčiluje se nad mokrem,blátem a podmáčenou zahradou.


Ve čtvrtek jsem si přivezla nového mazlíka - není to žádné zvířátko, ani další chlap - jeden mi úplně stačí :), ale nový foťák. Jo, vím, kupovala sem si foťák vloni v lednu, jenže jsem nějak nedokázala odhadnout, kolik fotek vyfotím pouze pro blogy. A protože je to obrovské množství a Canon má samozřejmě omezenou životnost, nerada bych ho spotřebovala právě na to. (Mám ho hlavně na focení zakázkové). Proto jsem si koupila blogerský skvost, Olympus PEN el-7. Je to taková malinkatá vydesignovaná retro záležitost, co má plno zajímavých funkcí, kromě focení krásně natáčí, je narozdíl od Canonu skladná a vhodná na cesty a výlety a přestože je to kompakt, má výměnný objektiv a dokáže ostřit téměř jako zrcadlovka.
Píšu téměř, protože když fotím detaily, tak je ostření krásné, ostrý předmět mého zájmu a rozmazané pozadí, ale když jsem třeba zkoušela všechny možné programy včetně manuálu venku, nepřišla jsem zatím na to, jak ho nastavit, aby šla dát nízká clona a zároveň fotka nebyla přesvícená. Při ISO kolem 100 jsem prostě nedostala vyšší clonu, než 10 a to mi pozadí moc nerozmaže. Nevím, zda je v tom nějaký trik, nebo to prostě nejde a nepůjde. Přece jen, nemůžu po kompaktu chtít stejné kousky, jako po zrcadlovce.



Ale teď už k jiným tématům. Ve čtvrtek se poprvé u nás objevilo sluníčko a zasvítilo mi na novou optimistickou náladu. Byl to stejný den, kdy jsem foťák dovezla, bohužel přijeli jsme z Budějovic až večer, tak jsem se logicky těšila na ráno, jak ho vyzkouším. A ejhle, pátek, sobota, hnus, zataženo, déšť, všude mokro, špinavý sníh, bláto...

Měla jsem pravidelnou kontrolu v poradně, tak jsem alespoň zaběhla do květinářství a nakoupila kousek toho jara v květináčcích. Vyfotit to moc nešlo, ani s novým foťákem, protože venku byla prostě tma. Ale tak alespoň něco na ukázku pro vás mám. :)


Ve čtvrtek jsme se stavěli také v Pepcu, kde jsem konečně sehnala tyhle krásné vyplétané prostírky. Kupovala jsem je hlavně pro manželovu maminku, která po nich už dávno touží, ale musela jsem si koupit aspoň jednu na stůl. Za 25 Kč, nechte to tam, že. :)


V sobotu už jsem nevydržela a i přes ošklivé počasí vzala foťák na procházku s Nelou. Zkoušela jsem různé režimy. Vtipný je režim, který zvýrazňuje vždy jen jednu vybranou barvu v jinak černobílém snímku. A hodně se mi líbí program pro zdramatizování snímku. V krajině vypadá hodně děsivě a u focení lidí nebo pejsků se moc využívat asi nedá, alespoň jsem za tím, nepřišla na žádné vhodné téma, jak ho využít. Těším se však na nějaký výlet, až budu fotit stavby, především sakrální a také hřbitovy. Myslím, že tam se s tímto programem fakt vyřádím. :)



Ono dramatické ladění snímku...


A barva v černobílém snímku. :)



Jinak je na fotkách opravdu vidět, že počasí nám nepřálo. Jsou takové smutné, pochmurné. Ani jsem neměla chuť je upravovat...




Nelčina oblíbená zastávka - většinou tam běhají dvě ovečky, ale včera nebyly. Nevím, zda i ony raději zalezly někam do tepla a sucha, nebo už jsou u někoho v mrazáku naporcované. (Ježíš, to je morbidní, že? :))



Foťák jsem samozřejmě musela vyzkoušet i doma, protože při pokojovém světle jsem s ním ještě nefotila...




A jelikož jsem slibovala v minulých článcích, že s novým aparátem uvidíte také více ze mě, tak plním slib a tady mě máte. :) 
V novém tričku z Camaie za 174 Kč  a s bříškem.





A tohle už je neděle. Jelikož prostě bez babičky z Kaplice nemůžeme být, když zrovna nevozíme Nelinku na spinkání a zpět, jedeme alespoň na kafe a na pokec. :) Nele je to jedno, řádí tak, jako tak. Ale v tomto případě jsem ji alespoň babičce vyfintila, ať si taky užije krásnou načančanou holčičku a ne zlobidlo v teplákách. Ostatně, zvládla se během dvou hodin tak zmáčet a zprasit, že na cestu domů nás ty tepláky neminuly. :)






Nela mi ukazuje, jak dělá u babičky hají... :)


A když už měla ty tepláky, využila jsem krásného počasí a vytáhla jí ještě ven na procházku. Samozřejmě i s foťákem. Měla jsem v plánu jít dál, než jindy, aby si to Nela užila a mohla víc ťapat. To BYL nápad....!

Jelikož s Nelou se chodí na procházku dost těžko, má totiž svou hlavu, musím vybírat trasy, kde se může motat po cestě a chodit si, kam chce. Ani za nic nepůjde za ruku a většinou jde tam, kam nemá. Nemůžu ji proto vyndat z kočárku na městě, kam by mohla vlítnout pod auto. A tak chodíme za město, kde jsou lesní a polní cesty. A to byl právě ten kámen úrazu. Po hromadách sněhu zbyla jen podmáčená louka, louže a neskutečné množství bláta. Sice mě včas napadlo, že Nelu tím nejhorším úsekem provezu v kočáru, ale moc jsem si nepomohla. Nela už měla bláto na botách, když jsem ji dávala do kočáru, zašpinila si takovou tu opěrku, co má před sebou - nejde totiž sundat a tudíž ani vyprat - super, ne? - a od ní se zablátila všude možně. Hodila si tam i čepici... Já se brodila v bahně po kotníky, s kočárem jsem každou chvíli úplně zapadla, kde nebylo bláto a dalo by se přejet po rozmáčené trávě, tam byly psí a koňské exkrementy.... no nááááádhera! Jak já tohle období miluji!!!

Ve finále to Nela dorazila, když jsem jí vyndala na betonu, kde nejezdila auta, aby se ještě trochu prošla. Sbírala zablácené šišky, máchala se rukou ve vodě, a když pochopila, že se mi to nelíbí, potěšila mě dvojnásob - vlítla do největší louže v celém Velešíně, po kolena hnědou vodu a radostně v ní lítala sem tam. Já běhala okolo a přemýšlela, jak ji chytit, abych své krásné farmářky - kozačky neměla po kotníky zničené... S dětmi je prostě zábava. :D




I když jsem alergická snad na všechny pyly, co vůbec existují, na tohle se vážně těším. Jaro, sluníčko, všechno raší, roste, kvete, zelená se.... :)







A to je pro tentokrát vše. Doufám, že jsem vás textem nebo fotkami moc nenudila. Trochu jsem se rozepsala, ale dnešní zážitek jsem vám sdělit prostě musela. :)

Vaše Sabi!

Komentáře

  1. Krásné fotky, Sabi. Ta první pod mraky je boží. Nelinka je už parádní slečna a tobě bříško moc sluší :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, moc hezke fotky. Prosimte co to mas za kocarek? Ted prave premyslim taky o koupi a rada dam na osobni zkusenosti. Zatim u me vitezi tento - https://www.detske-kocarky.cz/kocarek-abc-design-cobra-black-black-2015-vcetne-korby-darky.html tak pripadne co na neho rikas? Diky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, ten modrý, co je na fotkách jsou golfky. A ani nevím značku, ona to asi ani žádná není. Kupovala je manželova maminka odněkud z Číny hlavně proto, že jsou lehké. Ale ta kvalita nic moc. Rychle se rozhrkaly a hlavně nejde sejmout a vyprat ten potah, takže jsou už jako prase... Jinak sporťák mám Britax a hluboký jsem měla Margaret retro. Teď sem kupovala Dorjan z druhé ruky. Ale ten tvůj vypadá parádně a kvalitně.

      Vymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)