Těhotenský deník *4 - Máme sněhuláka

Krásný den!

Proč sněhuláka? Myslím, že to vysvětlovat moc nemusím. Při pohledu na dnešní ultrazvukovou fotku to musí být jasné. :)

Utíká to tak strašně rychle, že nestíhám ani fotit svoje bříško. Při prvním těhotenství jsem se fotila pravidelně každý týden, a teď? No, flákám to. Zatím jen jednou - a to jste vlastně viděli už minule. Ale pořád se ujišťuji, že jsem vlastně v právu. Zatím plod roste nepravidelně a každou kontrolu je podle ultrazvuku jeho stáří jiné. Tak až se to ustálí, budu fotit vždy v konkrétní den po týdnech. (Haha, jsem zvědavá, co budu psát za pár měsíců...)

Ale abych to upřesnila. Na poslední kontrole před dvěma týdny ve čtvrtek byl plod starý 7+3. Tudíž dnes, ne tedy ve čtvrtek, ale v pátek bych měla být 9+4. Ale? Podle dnešního ultrazvuku má plod 8 cm a je starý 10+0. Takže se to zase trochu posunulo. Zítra vlastně začínám jedenáctý týden a za chvíli budu mít první trimestr za sebou. Hurá. :)

Dnešní kontrola byla zajímavá... Měla jsem s sebou i Nelu a jelikož jsem tušila, že bude sestřičku zlobit, tak jsem jí pro jistotu vrazila před příchodem do ordinace rohlík. A Nela byla hodná... do doby, než k sestřičce vlezl pan doktor, aby se jí zeptal, zda mi ještě dnes může udělat první odběry. A Nela spustila... Bědovala, halekala, bečela... a to i pak, když jsem k sestřičce přišla já a brala mi krev. Asi si myslela, že mi ubližuje. No... ale ne, sestřička je opravdu šikovná. :)

No, kontrolu jsme přežili všichni ve zdraví, ale asi příště odevzdám Nelu babičce. Rohlík měla totiž rozdrobený všude a i když jsem se snažila jí opatrně dovézt až na chodbu a tam vyklepat, určitě něco zůstalo i u sestřičky a v čekárně. Doufám, že když tam po skončení ordinační doby uklízela, moc mě neproklínala. :D

Mimochodem... Nela měla rohlík v plence i po tom, co jsem ji už třikrát přebalila. Odkud se tam pořád bral, fakt nechápu. :p

A jak se cítím? Zatímco těch minulých čtrnáct dní bylo opravdu kritických, teď se situace zklidnila. Občas mi ještě není dobře, ale není to tak strašné a časté. Většinou ani nevím, že jsem těhotná. Co vnímám jasně, je tlak v podbřišku. To je jediné, co mi připomíná mé těhotenství.

Jelikož jsem se minulý týden stala konečně také tetičkou, udělaly jsme s mou švagrovou opět výměnu miminkovského odposlouchávadla. Angel sounds jsem kupovala původně před dvěma lety já. Na jaře, když otěhotněla a já byla rozhodnutá, že druhé dítě už v žádném případě nechci (haha), jsem jí přístroj prodala. No a teď se situace opět otočila a kouzelná krabička s gelem jsou opět u mě. Samozřejmě jsem to musela vyzkoušet hned, ještě když Nela spala. Ani jsem moc nevěřila, že už bude prcíček slyšet, ale byl. A byla to skoro taková nostalgie. Vůbec jsem nehledala. Šla jsem najisto. Přece jen, z prvního těhotenství už mám cvik, kde hledat. :)

Jinak pro informaci, vážím stále 59,5, takže jsem nic nepřibrala - zatím, i když můj manžel dnes konstatoval, že "s Nelou jsem takhle nežrala!" :p

A to je asi tak v kostce vše. :) Držte nám palce, ať prcek pěkně roste. Další kontrolu máme 11.11., ale ještě před tím přinesu informace o prvotrimestrálním screenignu, na kterém jsem s Nelou nebyla. Jsem zvědavá, zda už nám řeknou pohlaví. I když u holčiček to tak jisté nebývá....

Mějte se podzimníčkově!

Vaše Sabi :)