Krásný den!
V minulém článku jsme se rozloučili ve chvíli, kdy mě čekalo nekonečných 14 dní čekání do další kontroly. Netušila jsem, jak dopadne, jestli se objeví srdíčko, jestli nakonec nebudu muset na ukončení a neskoční i "deníky", které vlastně sotva začaly.
Po třech dnech špinění ustalo, krvácení už se naštěstí neobjevilo a já se trochu uklidnila. Přesto jsem zůstala nastavená na klidový režim a snažím se co nejvíce odpočívat.
Ovšem co je opravdu zajímavá kapitola, jsou nevolnosti a chutě. Ten první týden to vypadalo, že tentokrát mě neminou ty opravdu nepěkné nevolnosti, zvracení, neschopnost cítit jakoukoli vůni apod. Prvních pár dní mi vadilo úplně všechno, zvedal se mi žaludek (naštěstí jsem to vždycky rozdýchala), k snídani jsem pozřela jen rohlík s máslem a čaj s citronem.
Naštěstí to trvalo je pár dní. Netvrdím, že se cítím úplně v pohodě. To ne. Je mi neustále těžko, žaludek mám jako na vodě a jím vlastně jen to, na co mám chuť, protože z toho ostatního se mi dělá zle. A to od samého rána až do noci. A vlastně pořád. Tohle je rozdíl, protože s Nelou mi začínalo být špatně v jedenáct dopoledne a v devět večer to končilo. Teď mám nevolnosti non stop.
Co však zůstává jsou šílené chutě. Stejně jako s Nelou, když je mi nejhůř a při tom mám hlad, pozřu jedině takovou tu strašnou rakovinotvornou čínskou polévku. Je to hnus, já vím. Určitě si teď spoustu z vás rve vlasy. Ale když je vám zle, máte hlad a víte, že když se nenajíte, bude to ještě horší... A při tom jediné, co sníte, je tahle hnusná polévka...
Kromě čínské polévky mi náramně chutnají klobásy, suché salámy, vysočina, apod. Studené, s hořčicí, chleba si k tomu obvykle ukrojím a až když to sním, zjistím, že jsem si ho ani nekousla... A k tomu ideální sklenička piva. Jenže... Pak dostanu chuť na ananas, který naštěstí nemám. Ono na to pivo...
Nejhorší snad je, číst knihu, ve které se jí. Včera v půl desáté večer, jsem četla knihu, kde jedli francouzské křupavé bagetky. No a já mám přece v mrazáku tu plněnou bylinkovým máslem, co tak krásně voní a křupe, když se rozpeče,... Držela jsem se asi deset minut. Ale když jsem místo "oblečené", četla: "dvě dobře opečené starší dámy", vzdala jsem to. A šla do mrazáku vytáhnout bagetu. A chroustala jsem ji v deset večer. Po ní mě samozřejmě pálila žáha, ale co s tím? Dát si na to mléko, to bych asi vážně zvracela. Otevírat pivo mi přišlo blbé a tak jsem vytáhla alespoň bublinkovou Colu. No strašná kombinace, o kofeinu, cukru a vůbec, nezdravém nápoji ani nemluvím... Ale až mi zase bude dobře, já to tomu prnďovi všechno vynahradím a začnu jíst zdravě. Fakt! :)
Pro informaci podle ultrazvuku jsem nyní těhotná 7+3, vážím ??? (nevím, neb nám nejde váha. Asi pro jistotu. :D) A jak vypadám, to se můžete mrknout na fotce. :)
Mějte se krásně a napište mi vaše zkušenosti s nevolnostmi a chutěmi v těhotenství. :)
Vaše Sabi!
Komentáře
Okomentovat
Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)