Moje láska - Benátky

Každý z nás má jistě nějaké místo, kam se rád vrací, kde je mu dobře a na které vzpomíná s velikou láskou. Já mám taková místa - resp. města - dvě. Jedním z nich je malebné městečko na jihu Čech - Český Krumlov, kterému v budoucnu věnuji samostatné články. Tím druhým jsou Italské Benátky, město na laguně, město milenců, křivolakých uliček, pestrobarevných masek, tajemných gondol i lechtivých příběhů.

O Benátkách jsem velmi dlouho snila, něco si o nich přečetla a toužila je navštívit. Jenže ouha. S kým jiným, bych toto město lásky měla navštívit, než s manželem? Ač se jindy v případě zahraničních cest shodneme, s mou láskou k Itálii a touhou po Benátkách můj manžel nesouhlasí. Byl tam jednou a údajně mu to stačilo. Benátky mu smrdí - podotýkám, že jsem tu byla dvakrát, pokaždé bylo vedro, jednou v květnu, jednou na přelomu srpna a září a nic jsem necítila! Nicméně vycestovat se mnou nemínil. Neměl ovšem nic proti tomu, abych vyrazila s kýmkoli jiným. A tak jsem se domluvila s kamarádkou z vysoké a vyrazily jsme. To bylo poprvé... V roce 2013. Hlavním cílem cesty byly Benátky a přilehlé ostrovy a především slavnost gondol.

Ač jsem tehdy ještě fotila kompaktem a fotky nejsou určitě nejlepší, strašně ráda se k nim vracím a prohlížím je. Proto jsem se rozhodla, že umožním i vám, vidět Benátky mýma očima a navštívit alespoň pomocí těchto fotek město na laguně. K Benátkám budu mít článků více. Začněme však tímto prvním...

MÁ ÚPLNĚ PRVNÍ NÁVŠTĚVA BENÁTEK

Tak jako asi všichni, kteří se pouští na plavbu přes moře do města na laguně, i my jsme se nalodili v přístavu Punta Sabbioni. Plavba trvala kolem hodiny a byla velmi příjemná. Vítr nám cuchal vlasy - mně jen obrazně, neboť s mými nakrátko ostříhanými kadeřemi toho moc nevykouzlil, a pak už nás přivítal nezapomenutelný pohled na nejkrásnější město, jaké jsem kdy měla možnost spatřit a navštívit. Benátky - Venezia - konečně!

Vystoupili jsme na nábřeží Schiavoni, nedaleko kostela Pieta. Už při prvních krocích mě naprosto strhla malebnost a variabilita staveb, gondol, uliček, kanálů... Zkrátka úplně všechno. Nevěděla jsem, kam dřív koukat a co dřív fotit. Snímky se proto mohou zdát poněkud chaotické. Nebudu však dělat kategorie - gondoly, okna, kanály, atd. Uvidíte Benátky tak, jak jsem je postupně - step by step - poznávala já.

Připraveni? Vyrážíme do ulic. :)

U slavného Mostu vzdechů se zastaví snad každý turista i kdyby touto cestou šel po milionté. A tak se není čemu divit, že tu vznikla tlačenice a každý chtěl ukořistit co nejhezčí fotku.

A to už je pohled do kupolí chrámu sv. Marka.

Chrám svatého Marka a také Dóžecí palác, který jsem při této cestě minula poměrně rychle, si připomenu v dalších článcích. Nyní se se mnou pojďte povídat do toho nejkrásnějšího, co Benátky nabízí - malebné, úzké, křivolaké uličky a kanály. Představte si, jak se tady v minulosti proháněla benátská šlechta, načančané prostitutky a třeba i Jacomo Casanova.

Nejslavnější most Benátek - Ponte Rialto, u kterého probíhá i slavnost gondol, kterou vám ukážu v příštím článku.

Známý rybí trh. Tolik druhů a barev, člověku se sbíhají sliny a snadno si plody moře představí naservírované na talíři. Bohužel nebyla možnost ochutnat nějakou místní specialitu. Snad příště...

A zpět do uliček a kanálů... Všechna zákoutí jsou tak úžasná, že bych tam mohla courat a fotit do nekonečna!

Ale to už se pomalu vracíme zpět... Náměstí sv. Marka a Cafe Florian.

A opět nábřeží Schiavoni s gondolami, hotelem Danieli a Dóžecím palácem.

Snad se vám první výprava líbila a mé fotky vás příliš neotrávily. Příště se podíváme na známou slavnost gondol, kde bude nejen plno historických plavidel, ale také mnoho pestrobarevných krásných masek.