čtvrtek 23. července 2020

Terezín


Jak jsem psala včera, v pondělí jsem jela na výlet za kamarádkou Katkou a jejím přítelem Vaškem do Lovosic. Chtěli jsme (tedy hlavně já :D) vyrazit na nějaký výlet a tak jsme si prošli Roudnici nad Labem, kde bylo ale v pondělí všechno zavřeno. Jelikož zeměpis nikdy nebyl mou silnou stránkou, velmi jsem se podivila, když jsme jeli přes Terezín. To jako že TEN Terezín? No ano, přesně TEN. A tak jsem si tam udělali zastávku a vyrazili na návštěvu památkníku.


Asi se nemusím moc rozepisovat, jak to bylo silné a emotivní. Přece jen když najednou stojíte v celách, umývárnách, na dvorech a zkrátka v místech, o kterých jste dosud jen četli nebo je viděli v televizi, je to opravdu silný zážitek. Mně ale hodně překvapila chodba - tunel uvnitř hradeb, která se prý za války nepoužívala. To je unikátní pozůstatek ještě z doby Josefa II. Byla přímo nekonečná a hodně se mi v ní líbilo. Já jsem zkrátka na ta podzemí, tunely apod. :)

Ale dost povídání - zvu vás alespoň na virtuální procházku po Terezíně. Pojďte se podívat se mnou a pak si můžeme společně přečíst třeba nějakou knihu s terezínskou tematikou.



























A ještě nějaké kvalitnější snímky ze zrcadlovky...





























Už jste byli v Terezíně? 
Jak to tam působilo na vás? 

Vaše Sabi

3 komentáře:

  1. V Terezíně jsme se stavovali kdysi cestou z prodlouženého víkendu. Byli jsme jen v Malé pevnosti. A působilo to tam na mne tísnivě. Přitom je to zajímavá stavba, ale člověku se pořád derou do hlavy myšlenky na to, kolik lidí tam zemřelo, kolika utrpení byly ty zdi svědky...

    OdpovědětSmazat
  2. Byla jsem tam několikrát, ale před dvěma lety jsme chytli hodně zanícenou průvodkyni, v jejím podání byla prohlídka opravdu víc než zajímavá, teď jsi mi to zase připomněla, doporučuji přečíst si knížku Hanin kufřík i když to se sice neodehrává na malé pevnosti, to byla vlastně věznice, ale v terezínském ghettu. Vždycky jsem si říkala, proč někdo nezasáhne, ale vlastně je to stejné dodnes, viz lágry v Číně v Rusku, nikdo se neodváží jim postavit a zastavit to, to je na tom nejmrazivější, že to pořád ještě existuje.

    OdpovědětSmazat
  3. Hodně přemýšlím, zda se na tahle místa sama vypravit. Na jednu stranu je to část historie, která mě hodně zajímá a hlavně by neměla být zapomenuta, na druhou stranu mi přijde tak nějak "intimní" tahle místa vystavovat veřejnosti vzhledem k tomu, co se tam všechno dělo.... Ale co se týče školáků, tak určitě je tisickrát lepší osobní návštěva Terezína, Osvětimi apod., než sebevíc hodin dějepisu... Místo musí zanechat silný dojem, i fotky jsou samy o sobě dost síla. Díky za článek! Míša z www.italievbrne.cz

    OdpovědětSmazat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)