Photo diary - březen - Naše Velikonoce

By Knižní kavárna u Nely - dubna 07, 2018


Každý měsíc jsem přidávala článek "photo diary", který shrnoval uplynulý měsíc v mých fotografiích. S jarem však přichází období, kdy bude fotočlánků opět více. Budou různé akce, výlety a tudíž se někdy stane, jako tento měsíc, že tento článek shrnu v jedné velké události, nebo rozdělím na více článků. V březnu už jste měli možnost číst a vidět článek o tom, jak jsme byli s dětmi na čokofestu v Českých Budějovicích, kde se jim moc líbilo. Nyní mám pro vás článek o tom, jaké byly naše Velikonoce. Pojďme na to... :)


Velikonoce mě nikdy nijak extra neuchvacovaly. Nejsem z věřící rodiny, takže náboženský význam nijak neprožívám a navíc pocházím z kraje, kde se ani koledování nikdy moc nepěstovalo. Koledovat chodily akorát děti z nepřizpůsobivých rodin a ty na obarvené vajíčko koukaly velmi nehezky. Chtěly peníze! Pro nás proto Velikonoce znamenaly vytáhnout zvonek z elektriky a pustit na dvůr psy.

Letos už je Nela větší, a tak jsem chtěla, aby si to užila alespoň ona. Přesto jsme to neprožívali nijak dramaticky. Velikonoční úklid jsem nestíhala, takže jsem až ve čtvrtek myla okna a trochu nazdobila byt. Ani jsem to nefotila, protože vlastně nebylo skoro co. Chtěla jsem sice s Nelou barvit vajíčka, ale nezbyl čas a navíc by je pak asi musela sníst všechny Nela, protože já bych se bála kvůli kojení a manžel je nejí. Tudíž na vejce nedošlo. A navíc - odjížděli jsme k babičce do Nýřan. Tudíž jsem nedělala ani beránka a mazanec, který jindy peču.

V Nýřanech to bylo veselé. Čekali na nás beránci rovnou tři a moc krásní. Musím se přiznat, že skoro dva jsem snědla sama. To kojení mě ničí. Strašně jsem se !rozežrala", budu to muset začít nějak korigovat... Babička nám nachystala i oběd a pro děti dárečky, co tam nechal "zajíček". 
Děti dostali každý něco na sebe, Jiřík novou teplákovku, Nela ručně háčkovaný kabátek a čepku.
No a na hraní? Babička učitelku z MŠ nezapře. Nela dostala pytel modelíny a také krabici Play-Doh, tedy vlastně další - speciální - modelíny, ze které mohla "vařit" a dělat jako pizzu, špagety, atd. To bylo super, protože ji to vážně hrozně bavilo. Jen se nesmí tato hmota nechat na vzduchu, protože pak tvrdne. I když - to je asi účel, že? Budu to muset více nastudovat a udělat článek. :)

U babičky nás navštívila i moje sestřenka s půlroční holčičkou. Maličkou Romanku jsem poprvé viděla na živo a mohla si ji konečně pochovat. Ten čas strašně letí. Nedávno jsem Romču fotila s bříškem a teď je malé půl roku pryč... Nela si ji pořád hladila a pusinkovala a co mě fakt překvapilo - dělal to i Jiřík. Hladil ji a dával pusinky. :)




Já jsem využila toho, že jsem zase se svou skvělou mladší sestrou Luckou a zaúkolovala jsem ji, ať mě s dětmi vyfotí. Nela neměla na focení náladu, takže se fotit odmítla, ale s Jiříkem mi Lucka udělala pěknou sérii. Je šikovná. Příště už snad Jiřík nebude nemocný, tak vyrazíme někam do přírody. :)





Navštívili jsme samozřejmě i prababičku Květu a praprababičku Boži. Prababička Jiřa byla pořád ještě nemocná, tak jsem tam bohužel jen zaběhla pro nadílku, aby to děti nechytly. Moc mě to mrzelo, protože děda děti neviděl od Vánoc. Budeme muset brzy vyrazit do Nýřan znovu.
U prababi Květy se ale dětem líbilo. Nela opět ládovala polévku, kterou miluje. Kamkoli přijdeme, sní hlavně polévku. Jiné jídlo ani nemusí. To má po mně. :)
Strejda jí dělal soukromý koncert. Nela si přála, aby zahrál "Travička zelená", tak se hrálo a zpívalo. Pak i "Když jsem husy pásala" a pak strejda raději utekl. :)


Babi Boži je úžasná. V červnu jí bude 104 let a nedělá si žádné starosti, jak bude na fotce vypadat. Vždy je vyšňořená, čisťounká, učesaná... prostě dáma, jakoby žila stále za první republiky. :)




Slíbila jsem, že se nechám více fotit, abyste také na fotkách viděli mě, nejen celou mou rodinu a já nikde. I když nevím, zda je to vlastně pro vás nějaká výhra, prohlížet si na snímcích mou maličkost. :) Ale já mám alespoň více fotek s dětmi. I když s Nelou je to teď těžké...




Diskuze při obědě. :)


A tady se Nela předvedla. Naučili jsme ji, že když něco jí, má mít vždy talířek. Tak se toho drží. I na čokoládové vejce (už byla po obědě) si vzala talíř. A rozhodně nepotřebovala radit, kde ho najde. Jako velká holka se sama obsloužila, došla si do kredence a našla si vhodný talířek. My ji překvapeně pozorovali z vedlejšího pokoje.





Jura v nové teplákové soupravě z F a F.





A další polévková ládovačka - tentokrát zpět u babi Radky.



V pondělí už jsme byli doma. Koledníci žádní nedorazili, a asi možná nemohli. Manžel možná vytáhl ten zvonek. :) Ani jsem neměla čas to zkontrolovat. Muž sice koupit malou pomlázku Jiříkovi, ale nakonec jsme na ni nějak zapomněli. Nele jsem schovala tašku s dárečky a pár sladkostmi na zahradě a vytáhla jsem ji ven, ať jde se mnou hledat zajíčka. Zajíček asi utekl, ale taška na větvi visela pořád. A Nela se na ni vrhla. :)




Dostala krásnou hru od Albi - Moje první kvízy a také novou knížku z Portálu, kterou jste mohli už vidět v recenzním článku - DVĚ POHÁDKY.







A na závěr cesta na kávičku k babičce do Kaplice. Nela má na sobě novou sukni od prababičky Květy. Tu sice přivezla ještě před Velikonocemi, ale v březnu to každopádně bylo. :)



Tolik vyčerpávající článek k našemu březnu a především k Velikonocům. Snad jsem vás neunavila tou délkou. :)
Mějte krásný duben, užívejte si jara a sluníčka a mějte se báječně!

Vaše Sabi :)

  • Sdílej:

Mohlo by se Vám také líbit

1 komentářů

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)