Jak se stravuji?


Vypadá to dobře, že? Pěkně načančaně, radost pohledět. A radost se "zakousnout". Kdybych tak měla čas, dělat si takovéhle snídaně častěji, ideálně každý den... Ne, vážně jsem si nedala žádné předsevzetí, že budu žít a jíst zdravě. Z toho už jsem vyléčená. Ale zdravěji, alespoň o trochu, bych jíst mohla. Jako maminka dvou malých capartů se totiž v poslední době vážně hodně odbývám...

Jo, je to fakt. Netvrdím, že jsem dříve jedla nějak extra zdravě. Když sleduji některé blogery a instablogery, jak se stravují, slintám nad jejich fotkami s talíři plnými ovoce, zeleniny, krásných libových masíček, lososů a podobně. Jo, přiznejme si, mně by se to také líbilo. Jenže to bych musela mít nějakou domácí kuchařku, která by mi to pěkně nachystala a navařila, rovnou až pod nos. Jo a pak by mi ještě pohlídala děti, abych měla čas to sníst.

To je totiž hlavní kámen úrazu. ČAS. Nejenže nemám čas si jídlo uvařit, ale také ho sníst. A sníst ho v klidu, no to už vůbec... Přiznávám na rovinu, že se odbývám. Že je pro mě podstatné, aby se najedly děti a já jen tolik, aby se mi "dodělalo" dost mléka pro malého. A když nestíhám a cítím hlad? Já vlastně hlad necítím. Já mám neustále neovladatelnou chuť na sladké. A tak ho zaháním - jak jinak - čokoládou. Jo, hrozné, co? Od Vánoc jsem snědla už skoro tři kolekce s dutými figurkami. To je hrozná droga! Pořád chodím kolem mísy, svlékám je z alobalu a zobu.

Jak jsem se vlastně k takové příšerné stravě dostala? Snadno. Když se Jiřík narodil, nejen, že nebyl čas, ale také jsem musela sakra dávat pozor, co jím, protože Jiříka vše nadýmalo a bolelo ho bříško. A jelikož jsem byla dřív zvyklá vařit hodně zeleniny (květák, brokolici apod.), a ta nadýmá hodně, vyřadila jsem tyto potraviny úplně. Místo, abych je nahradila něčím jiným, vařila jsem pořád dokola pár jídel. A ta jsem ještě osekala podle toho, co jí Nela, protože přece jí nebudu vařit extra. To bych totiž musela vařit něco jiného sobě, jí, a Jírovi už nyní také.

Jenže manžel už vážně běduje, že ho nebaví jíst pořád vepřové na kmínu a kuře na paprice, a že mám doma hromadu kuchařek a mohla bych z nich také občas něco uvařit. Když jsem navrhla dýňové pyré s hráškem a kuřecím masem, znechuceně zavrčel a upozornil mě, že nemám provokovat. :p A tak jsem se do toho pustila. Tak, abych to jedla já, manžel a v tom nejlepším případě i Nela. A Jíra? O tom někdy příště...



Zdravé snídaně

Ještě před pár týdny se mé snídaně skládaly z bílé kávy (Caro), džusu a rohlíku s máslem a marmeládou, popř. nějaké supermarketové buchty, co nakoupil manžel. V týdnu to sice nestíhám a snídám takto pořád, když je však manžel ráno doma, snažím se udělat si čas na něco lepšího. A jogurt, müsli a ovoce nic tak složitého není. :)



Obědy s rozumem

Obědy pak záleží na tom, zda jsme doma všichni, nebo jen já a Jiřík. Když se to podaří a Nela je ve školce, můžu vařit jen pro sebe. To mě ovšem zase moc nebaví. Ale budu to muset překonat. Postupně se také odvažuji přidávat potraviny, které jsem kvůli kojení vytěsnila. Opět vařím omáčky na cibulovém základě, začínám jíst více čerstvé zeleniny a po dlouhé době jsem si udělala k obědu hemenex. :)

Nahoře je společný rodinný oběd - ptáčky plněné špenátovou nádivkou a smažené bramborové noky v omáčce ze zakysané smetany. S tím jsem se vážně patlala celé dopoledne. Vaření mě baví, ale každý den bych tohle dělat nechtěla...
Dole pak zmíněný hemenex.
A nejníže další rodinný oběd - guláš podle časopisu Venkov a Styl. S paprikami a smetanou.




A něco sladkého...

A jako poslední jsem si nechala nějakou tu neřest - mé oblíbené sušenky cookies, které kupujeme v Lidlu. Do budoucna doufám, že se je naučím péct sama a hodím vám sem receptík, ale zatím alespoň takto. I když totiž hodlám jíst kvalitněji a zdravěji, nechci se proměnit ve foodblogerku propagující zdravý životní styl. U mě jste až dosud našli všechno a tak to bude i nadále. :)

A to je vše... Dejte mi určitě vědět do komentářů, jestli se vám takový tip článku líbí a chtěli byste ho častěji, nebo je to jen ztráta času - pro vás i pro mě. 

Mějte se krásně a pokud jdete právě jíst, tak přeji dobrou chuť. :)

Vaše Sabi!

Komentáře

  1. Tak já jsem rozhodně pro články o jídle :) Sice se nemusím hlídat kvůli miminku, ale stejně i tak pořád točíme dokola stejná jídla, snídaně řeším, jen když mám volno, když jdu do práce, zhltnu něco tam a to něco je většinou rohlík s něčím a kobliha nebo buchta k tomu, protože sladký prostě mít musím. Takže se těším na inspiraci a pokud to budou rychlé recepty, tím líp. Taky mě nenaplňuje trávit kolem sporáku hodiny :D

    OdpovědětVymazat
  2. Inspirace v podobě jídla se vždy hodí :) Já vždy mezi prací nestíhám vařit a připravuji často stejné věci stále dokola :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si myslím. Sice tu mám tunu kuchařek a časopisů s recepty, ale co si budeme povídat, ne vždy jsou použitelné v normální kuchyni, tak budu ráda, když budu inspirovat. :)

      Vymazat
  3. Jsem na tom stejně, Sabi. Ráno snídám jen někdy, nestíhám to. Obědy taky točím dokola tytéž, naštěstí manžel moc neremcá. Vařím ráda, ale s Toníkem se momentálně nedá dělat nic, natož kuchtit meníčka jak v restauračce, tak se snažím co nejjednodušeji. A asi proto ráda o dobrém jídle čtu na jiných blozích a koukám na obrázky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že v tom nejsem sama. Jen teď nějak nenacházím ty blogy, kde se můžu kochat jídlem. Snad jen u Šárky (Touhy a lásky) a více pak na Dom by dom...

      Vymazat
  4. Já jídlo miluji, ale pres tyden nestíhám...a to nemám malé děti. Jenže vstávat v 5, stresy v práci, přijít domů v půl čtvrté a vymyšlet nějakou super večeři....to nejde. Ale o víkendech si to vynahrazuji. Už brzy bude na blogu jeden super recept od p. Pauluse 👍🏻
    Narozeninová Giveaway

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)