Třetí měsíc s Jiříkem - Bubliny

Tak si tady sedím a přemýšlím, o čem vlastně psát. Zatímco tvá sestra byla natolik akční, že jsem nevěděla, o čem psát dřív, ty jsi prostě stále andílek. Pokud tě zrovna nebolí bříško, nebo nemáš nějaké jiné trápení, jsi houdňoučký, ležíš si na dece, zvedáš hlavičku, nebo pozoruješ hračky na hrazdičce a jsi v klidu. Ano, ovšem že se také dožaduješ pozornosti, ale mnohem méně, než Nela. Až si tě kolikrát beru na poňuchňání, protože je mi líto, jak jen ležíš a pokukuješ po mně.

Tento měsíc jsem tě občas začala posazovat do houpátka. Vždy jen na chviličku, abys měl malou změnu. Někdy ti tam dám hračky, někdy tě nechám pozorovat okolí. Sleduješ čile naše pejsky i ségru a Nelinka se snaží, když jsi vzhůru, se ti věnovat. Nejraději už by si s tebou hrála a tak ti dává různé hračky, občas vymyslí něco mezi nesmyslem a zajímavou pomůckou - např. nedávno obrátila kočárek (dětský) vzhůru nohama a naštelovala ti kolečko tak, aby sis s ním mohl sám točit. Také ti ráda dává dudlíka, a nacpe ti ho, i když ty ho nechceš, takže ho máš občas v nose, nebo v uchu. A občas zjistím, že máš na bříšku kus rohlíku, jablko, párek... to když se s tebou chce podělit a nemůže pochopit, že jsi na to ještě maličký.

Mám velkou radost z toho, jak krásně ležíš na bříšku a zvedáš hlavičku, i když to vydržíš vždycky jen chvíli. zkoušíš se také odrážet nožkama a posunovat se. Když ti dáme do ruky prst, pěkně pevně ho tiskneš a když máš ve své blízkosti nějaký předmět, nebo plenku, hned ho chytíš a odmítáš pustit.Úplně nejkrásnější je, když ti dá Nela ruku a ty ji chytneš a držíte se takhle a díváte se na sebe. Ona ti dává pusinky a ty se na ni směješ.

Ty se vlastně směješ hodně často. Jsi prostě smíšek a pohodář. Až na nějaké to bolení bříška se usmíváš a hihňáš, vydáváš houkavé zvuky a skoro bys nám rád něco sám pověděl. Místo slov ti však z pusinky tečou sliny, nebo děláš bubliny, jako bych ti místo mléka dávala jar.

V noci jsi naprosto zlatý. Usínáš kolem deváté hodiny vedle mě v posteli, pak do jedné hodiny spíš u sebe v postýlce a poté si tě beru do postele, abych tě nakojila a obvykle oba usneme a zůstaneš tam až do rána. Budíš se dokonce méně, než Nela a to je o 21 měsíců starší.  Dokonce jsme byly minulý týden dvě noci u babi na chatě, což jsem si s Nelou nedokázala nikdy vůbec představit. A nebýt jejího buzení, spali bychom krásně.

K ránu tě sice bolívá bříško, ale i to už máme vychytané. Spím v polosedě opřená o velkého plyšového slona, ty mi spíš na bříšku, samozřejmě téměř nepřetržitě přicucnutý k bradavce, občas si cucneš a spinkáš jako andělíček, do sedmi, do půl osmé. A kdybych nevstávala já, spíš klidně dál. :)

Začínáš si pomaličku dělat režim, do kterého se tě snažím moc nezasahovat. Usínáš kolem deváté, půl dvanácté, pak si dáchneš po obědě a do večera ještě jednou, nebo dvakrát. Po šesté se jdeš koupat, pak si odpočineš po koupeli a pak už se přesouváme do postele, kde si cucáš prso nebo dudlík, podle toho, jak velký máš hlad a pomaličku usínáš. Jsi spokojený, že jsi v blízkosti maminky a já jsem spokojená, že mám tak hodného a klidného chlapečka. :)