Měsíc dvacátý druhý - Velká ségra


A je to! První celý společný měsíc s Jiříkem uplynul jako voda a ty jsi se změnila z mazlíčka rodiny na velkou milující ségru. Mé obavy, jak to všechno budeme zvládat, byly zbytečné. První dny, kdy jsme byli společně doma sami - jen já, ty a Jiřík, byly sice trochu chaotické, ale díky tomu, že Jíra je vzorné klidné miminko, to šlo zvládat. Ze začátku jsi hodně žárlila u kojení, cpala jsi se k nám na gauč, chtěla ho hladit a líbat. To děláš do teď, ale už to máme nacvičené - udělám ti místo, ty se přitulíš vedle mě a jsi spokojená.


Když Jiříka koupu, vzorně asistuješ a pomáháš i při přebalování - odnášíš počuranou plenku do koše. Když Jiřík zapláče, hned to hlásíš, když je v košíku, hladíš ho, když v kočáru, začneš ho drncat. V čem je problém, jsou hračky a dudlíček. Dudlík, jak říkáš "nudlík", mu neustále bereš, občas ho ožužláš, občas zahodíš, naštěstí když tě požádám, ať mu ho přineseš, zase ho hned najdeš a doneseš. S hračkami, které zavěšuji na kočárek je to horší. Neustále mu je bereš a odmítáš vrátit. Snažím se ti vysvětlit, že máš svých hraček dost a tyto jsou Jiříkovo, ale zatím to moc nechápeš. Nebo spíš nechceš chápat.

Myslím, že jsme si červen opravdu užili. I díky tomu, že bylo krásné počasí. Trávili jsme většinou ráno doma, já uklidila, uvařila a šli jsme ven. Někdy jsme vyrazili na procházku a zkoušeli jsme, jak nám to půjde nejlépe. Jednou Jiřík do šátku a ty do golfek, podruhé Jiřík v kočárku a tys ťapala pěšky. Někdy jsme se zastavili na hřišti, aby ses sklouzla a pohoupala. A bavilo nás to. Už zase cestujeme k babičce do Kaplice autobusem a ty celou dobu ťapeš po svých. V autobuse sedíš sama na sedačce, jako velká ženská a náramně ti to jde.

Největší legrace byl bazén. Táta ti koupil nový krásný bazén, se spoustou nafukovacích nesmyslů. Náramně tě to v něm bavilo, a jak jsme vylezli na zahradu, už jsi se koupala. A že nebylo právě pěkné počasí? To ti bylo jedno. Jednou jsme přišli z nákupu a ještě nebyl čas na oběd. Tak jsem si říkala, zůstaneme ještě chvíli venku. To byl nápad!!! Než jsem stihla vytlačit kočár s Jiříkem nahoru na zahradu, ty už jsi se koupala. S botami, legínami i se šatama! Tak jsme to pracně sundaly, usušily a ty jsi se spokojeně rochnila v bazénu a prokládala to skákáním na trampolíně.

Jak jsem se předchozí měsíc bála, jak to budeme sami zvládat, se spaním, s tvým žárlením a vztekáním, byly mé obavy opravdu zbytečné. Ty jsi byla najednou jako vyměněná. Sama jsi jedla - pravda, musela jsem tě občas i osprchovat a každý den vytřít, poněvadž oběd byl všude. Ale nějak se to naučit musíš, že... Začala jsi vzorně chodit na nočník a občas vydržíš i přes odpolední spaní. U babičky chodíš na nočník už i v noci. Tady to nemá cenu, poněvadž než usneš, vypiješ dvě plné flašky čaje a před tím jednu s mlíčkem a to je pak plena tunová. To bys na tom nočníku musela spát. Máme proto velký úkol, naučit se usínat bez flašky...

Usínání teď je sice trochu náročnější, nedaří se ti usnout o samotě (u babičky to samozřejmě jde), tak se s tátou střídáme, a vždy si k tobě některý z nás lehne. Odpoledne je to těžší. Když jsem s tebou doma sama, musím se věnovat ještě Jiříkovi a tak se někdy stane, že jdeš do postele ve dvanáct a usneš ve dvě.

Celý červen byl naprosto skvělý. Mně ten den utíká mnohem rychleji, než jen s tebou. Teď už se opravdu nenudím. Sice nemám tolik času na své koníčky, ale o to víc si čas s vámi dvěma užívám. Škoda, že to tak nemůže jít pořád. Od začátku července jsi totiž začala znova s hysterickými scénami a to mnohem četněji a ostřeji. Tak snad budu příští měsíc psát, že tě to už zase přešlo.

Komentáře

  1. Moc pěkný článek, Sabi, ráda si tyhle deníčky čtu. Nelinku to špatné období určitě zase brzy přejde :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárko to doufám, jinak skončím asi fakt v blázinci. Zatím ji to pořád drží a je to vážně šílené...

      Vymazat

Okomentovat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)