středa 4. ledna 2017

Měsíc šestnáctý: Párky a počítač



A je to! Šestnáctý měsíc tvého života je pryč a z malého miminka je slečna. I když byl prosinec v mnohém hodně náročný, byl to zároveň nejkrásnější měsíc za celou dobu, co tě máme. Nebylo to jen tím, že jsi se během těch 30 dní proměnila úplně neuvěřitelně v mnoha věcech, ale i tím, že jsme nebyly ani chviličku sami. Ale ať nepředbíhám...


TÁTA V NEMOCNICI
I když nadpis zní hrozivě, o nic vážného nešlo. Táta si v září zlomil nohu a protože měl kotník a kosti kolem roztříštěné, bylo třeba operace, kde mu úlomky vyndali a udělali plastiku vazu. Byl tam jen pár dní, ale u nás mezitím byla babi Jiřa a dělala nám společnost. Báječně jsme si to užily, hrály jsme si, blbly jsme, bohužel tě čekala velká živá vakcína a půlhodinka čekání v ordinaci nás stála pár převzatých bacilů od chlapečka, který si tam s tebou hrál. 

Sotva babi odjela, začaly jsme obě kýchat, tys měla nudle až na bradě, já měla pocit, že si vykašlu plíce... Zkrátka bacil zaútočil a bylo vystaráno. Jelikož jsem si nemohla vzít žádné prášky, protože čekám tvého brášku, vzala si tě ochotně babička v Kaplici, abych mohla ležet a kurýrovat se. Prý od tebe nic nechytí. Hm... Bacil byl patrně hodně agresivní, protože když jsi po pár dnech šla domů, kýchala už i babička a posléze i děda. Zkrátka až na tátu jsme v prosinci ochořeli všichni.

JEN A JEN SPOLU
Díky nemoci jsi nemohla k babičce ani na chvilku, natož na spaní a tak jsme bojovali společně. Táta dělal co mohl, abych v rámci možností odpočívala a také abych stihla všechny nasmlouvané kšefty. Kromě vánočního cukroví, které jsem slíbila napéct jeho kolegyním, se přihlásilo hodně zájemců o vánoční focení, takže jsem fotila, retušovala, pekla a zdobila a táta hlídal, uspával, procházkoval... Pomáhal, jak to šlo. Dokonce s tebou dvě noci spal, abych se mohla aspoň trochu vyspat.

NOČNÍ HOROR
Tím se dostávám k tomu, co řeším asi každý měsíc a to je tvé spaní. Většina dětí, čím je starší, tím lépe spí. U tebe je to naopak. Čím větší, čím hůř... Stále se budíš 15-20x za noc. Někdy zabere, že si tě vezmu k sobě do postele, to aspoň nemusím pořád vstávat a flašku ti podám a spím dál. Na tebe totiž zabírá jen flaška s čajem, jinak řveš  spát prostě nebudeš. Chápu, že máme v pokoji suchý vzduch, ale přes půl litru čaje za noc... Musela jsem tě začít v noci i přebalovat, protože logicky se počůráš a plenka to nějak nezvládá... Takže do dalšího roku nás čeká boj - odnaučit tě pít v noci.  S tím souvisí i další rozhodnutí, které jsem udělala. Jsi chytrá holčička a všechno se snadno a rychle naučíš, takže jsem rozhodla, že od 1. ledna jedeme přes den bez plen. Upřímně řečeno, jsem zvědavá, kdo vydrží déle. Jestli ty, nebo já. A tipuji to na tebe, tudíž doufám, že pochopíš rychle a budeš chodit pěkně na nočníček.. :)

PÁRKY, PÁRKY, PÁRKY
S tou pitomou injekcí na začátku měsíce souviselo i další trápení a to bylo jídlo. Nejprve injekce a pak i nemoc způsobily, že jsi neměla vůbec chuť k jídlu. A tím pádem se krmení proměnilo na další horor. Jídlo bylo všude, jen ne v tvém bříšku. Já se stokrát za den převlékala, protože jsi mi vždy vyrazila lžíci, popřípadě to na mě plivala a prskala... V židličce si neseděla ani u stolu, ani u televize, nadskakovala jsi, kroutila se, snažila se odejít. A jediné, co jsem do tebe dostala byly párky. Ty jsi držela v ruce a lezla po bytě. Tím pádem tě to nijak neomezovalo a najedla ses. Jenže sis na to zvykla a od té doby jsi nechtěla jíst nic jiného. Sotva jsi ráno otevřela oči, už jsi hlásila: "Mama papat párek".

Až po polovině měsíce, kdy ty pitomé bacily odešly, se ti udělalo očividně dobře a ty jsi začala dohánět resty v jídle, které jsi měla. Najednou jako bys musela sníst všechno to, cos nesnědla před tím. A od té doby jíš pořád. Táta zavedl krmení v ohrádce, při kterém si hraješ a sleduješ televizi, ale je fakt, že sníš všechno, neprskáš a nemáme jídlo všude. Občas něco ukápne, takže ti deku peru častěji, ale pořád je to jídlo ve větším klidu, než dřív. Dokonce i ta židlička už je lepší. Občas dobrovolně snídáš v židličce se mnou u stolu a dokonce jsi s námi krásně večeřela na Štědrý den. To jsem se bála, jak se nenajíme, že budeš nervózní a my taky. Ale byla jsi úžasná. Snědla jsi krásně celou polévku a pak jsi baštila řízky, zatímco my se v klidu navečeřeli. Dokonce jsme čekali na tebe, až to dojíš. I když je pravda, že jsem ti tvrdila, že jsou to párky. :)

POCÍTAC
Kromě toho všeho, jsi se krásně rozmluvila. Občas si drmolíš něco pro sebe, takže moc nevíme, co vlastně povídáš. Často si vezmeš telefon a někomu voláš, odpovídáš, pokecáš si, i když voláš s telefonem bez baterek a bez SIM karty. :) Oběma pejskům říkáš Barde, což je babičky pes, ale to nevadí. Umíš spoustu zvuků, které vydávají různá zvířátka a naučila ses nové slovo - počítač, které neustále opakuješ a říkáš "pocítac". Zvykla sis totiž, že když jsem já, nebo táta na notebooku, sedíš vedle nás a sleduješ obrázky. A počítač teď vyžaduješ skoro pořád.

OFINA
Před Vánoci jsem také udělala razantní rozhodnutí ve tvém vzhledu. I když jsme ti dělali culík - palmičku, aby ti vlasy nelezly do očí, ty sis ji neustále sundavala, bylas rozcuchaná, jako rorejs a přes vlasy jsi skoro neviděla. A tak jsem těsně před Vánoci vzala nůžky a zastřihla ti ofinku. Sice jsi se vrtěla, takže byla trochu šejdrem, ale moc ti to slušelo a hlavně tě to úplně proměnilo. Najednou už jsi nebyla malé batole, ale velká slečna se dvěma culíky a ofinkou. :)

O Vánocích psát nebudu, protože jsem k nim dělala samostatný článek. Tím pádem myslím, že jsem popsala všechno podstatné a další článek bude až za leden. Jsem zvědavá, co nám leden přinese, i když se přiznávám, že se trochu bojím, jak budeš reagovat na to, až zase bude táta v práci a my budeme po měsíci a týdnu opět doma jen sami dvě. Ale o tom až příště...


5 komentářů:

  1. Mé nadpisy by byli jen ,,Protivný, uřvaný a ja zachvilku na Bohnice.

    www.young-woman.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale jdi ty... :D nesmíš být tak pesimistická. I když je mi jasné, že to někdy prostě nejde jinak. Počkej co budu psát, až se narodí prcek.

      Vymazat
  2. Hezkej clanek ;-) Pobavil me parek na Stedrej den :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěk ný článek :) Ať žijou párky a počítač :D

    OdpovědětVymazat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)