čtvrtek 4. srpna 2016

Budujeme a tvoříme na zahrádce a Nelča nabírá zkušenosti


Krásný den!

Dlouho už jsem nepřidala žádný fotočlánek ze zahrádky. Nyní nastal ten  správný čas, jen vám fotografie okořením trochu delším povídáním. Musím se totiž s vámi podělit o to, jaké dělá Nela pokroky a jak jsme se za poslední týden posunuly doslova mílovými kroky dopředu.

Asi to bylo hodně i ve mě, měla jsem strach, nechat ji lézt jen tak po trávě, natož pak po dlažbě na dvorku, co když se odře, chytí klíště, bude jíst trávu... A tak jsem ji měla vždy v dětské ohrádce, kam jsem jí dávala hračky. No a to je přece nuda. Moje dítě - když maminka je tak hyperaktivní - se přece nenechá omezovat nějakou ohrádkou. A tak se vztekala, kňourala, řvala, byla protivná, já byla otrávená, že s ní nic neudělám...
V úterý mě pravděpodobně něco shůry osvítilo, neboť jsem prostě Nelču navlékla do starých tepláků a mikiny a posadila ji rovnou vedle sebe na trávu. Popadla jsem kýbl, kopátko a začala plít... A ejhle. Ono to fungovalo. Nela lezla, po trávě i po dlažbě, zkoumala okolí a byla hodná. Na hraní jsem jí místo drahých hraček dala plastovou lahev od minerálky, kterou jsem právě dopila a Nelča se náramně zabavila. Ovšem do doby, než si flašky, všiml Lordík. Třikrát jí flašku sebral, a odmítal vrátit. Počtvrté už jsem se naštvala a za trest ho poslala domů. Na zahradě jsem nechala pouze Barona, což je prostě truhlík. Nejen, že jí nebral flašku, ale ještě jí donesl svůj tenisák v domnění, že mu ho Nelča bude házet. Nela si ho nechala a žužlala.( Ať žije hygiena!) A pak se jí podařilo jí ho trochu hodit, Baronek si ho vzal, zase jí ho donesl zpátky... Byla jsem naprosto dojatá a šťastná, jak si ty moje děti krásně hrají. :)
Pak jsem plela schovaná za houpačkou a Nelču jsem vnímala po zvuku. Najednou slyším šplouchnutí, prudké zalapání po dechu a smích. Naše princezna, jak se u všeho staví, se chtěla postavit u bazénu a chytila se za měkký okraj, který samozřejmě povolil a trochu vody se vylilo. Ošplouchlo jí to pěkně od hlavy až k patě, takže mě nezbývalo nic jiného, než se sebrat a jít dítko celé usušit a převléct. :)
Ale to samozřejmě nebyl konec... Po obědě a zaslouženém odpočinku, kdy usnula, sotva jsem ji položila do kočáru, ani drncat jsem nestihla, jsme pokračovaly dál. Nebudu tu rozepisovat, co všechno jsme sestříhaly, vyplely a upravily, poněvadž mám v pucu už skoro celou zahradu. :) Nakonec už jsem nevěděla coby, a tak jsem se pustila do toho, co už mám v plánu asi dva roky a nikdy jsem se k tomu nedostala. U houpačky dodělat skalku a podél stodoly pak udělat okrasný záhonek. Ten záhonek byl ještě večer hotový a do skalky jsem se pustila hned další den, co jsme byly s Nelou spolu doma. Zato Nelča...
Špinavá byla víc, než čuně. Kolena mokrá a černá, hlínu v puse, nose, v uších... uslintané triko a bradu, kde se z hlíny stávalo bahýnko... Ale byla tak spokojená a hodná! Seděla, "opravovala" traktor, pak si z něj udělala chodítko a tlačila ho před sebou, aby mohla chodit po zahradě a když ji omrzelo ťapání, sedla si vedle mě, zabavila mi kopátko a žužlala si ho.... Ano, vím, spoustu matek teď asi protáčí oči, ale já na to mám svůj názor - sbírá zkušenosti a imunitu! 
Po šesté jsme si napustily vanu a obě si do ní vlezly. Zatímco s tatínkem se Nela koupe pravidelně (ale asi s tím budeme muset přestat, neboť jí začínají zajímat různé "nevhodné" části těla), se mnou se koupala snad jen jednou, jako úplně maličká. A tak jsme si to vychutnaly. Cákaly jsme se spolu, mazlily se, pak si Nela dala mlíčko a usnula dřív, než vypila celou flašku.

Jak vypadá naše zahrádka, i když ještě není úplně dodělaná, to uvidíte na fotkách. Mimochodem včera jsem převážela hlínu z vleku na skalku tam vehementně, že mně naše rezavé stoleté kolečko poděděné po původních majitelích domu dalo sbohem a odešlo do věčných lovišť. K narozeninám si tak místo knížek budu muset pořídit nové... Ach jo...

Nela v pondělí - poprvé venku na trávě, betonu a v hlíně...



A tohle už je nafoceno včera - ve středu...
Společné hrátky s klukama. :)













Odrovnané kolečko...


A tady už je červencová úroda...












A ještě hrátky ve skákacím hradu. :)







Na závěr dne i článku, fotky na přání tatínka - naše "čistá" holčička. :)



A to je vše, přátelé...
Mějte se krásně a užívejte si léta!
Vaše Sabi. :)

3 komentáře:

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)