středa 18. května 2016

Den Blbec? Ne! Jen takový normální den na mateřské...



Patrně Nelče leze druhý zub. Díky tomu se opět celou noc budila a já spala ve psím pelechu. Proč?
Protože v ložnici mají naši pejskánkové starou matraci, na které spali. Nyní, když spí s manželem v dětském pokoji, zatímco já se v noci trápím s Nelou, je pelech volný. Aspoň že tak... 
Nela totiž teď usne jedině uhoupáváním v autosedačce - vajíčku, kam už se skoro nevejde. Musí se houpat na měkkém, tudíž ho mám postavené na oné matraci. A jelikož má někdy noc, že když ji přendám do postýlky, okamžitě se vzbudí, vzdávám to a nechávám ji spát ve vajíčku. Když se probudí vždy po patnácti minutách, zahoupám a je zase chvíli klid. Já tím pádem stěhuji peřinu a polštář s sebou a snažím se aspoň trochu vyspat.


Asi pochopíte, že po takové noci jsem se těšila na dnešní den. Plán byl, že po jedenácté vyrazím do Kaplice, nechám Nelu u babičky a půjdu na drb za kamarádkou. 
Když už jsem měla všechno nachystané, byla jsem načesaná, namalovaná, oblečená, přijde zpráva: Kamarádce není dobře, ať nejezdím. Ach jo...
Následující sled událostí... (Podotýkám, že než přišla ona zpráva, dvacet minut jsem Nelu uspávala v kočárku!)
- telefon tchyni s vysvětlením, že nepřijedeme. Než jsem to dořešila, Nela se probudila. Spala asi půl hodiny
- opět jdu vozit, po dvaceti minutách spí, soused začne do něčeho bušit. Zaparkuju jí za rohem, aby ji to moc nerušilo
- jdu si ohřát oběd, volá manžel. Než vysvětlím manželovi co a jak, volá DPD. Vezou mi Sunar. Pán je divný, nepříjemný a silně nesympatický, tříská s dveřmi od dodávky!
- než stihnu převzít Sunar, v nestřeženém okamžiku vyběhne Baron a začne na toho mamlase štěkat - vzbudí Nelu!
- mrsknu Sunar do chodby, seřvu psa a pošlu ho na místo. Jdu vozit Nelu...
- po dlažebních kostkách to nestačí, to neusne, musím na trávu, tam to víc drncá. Po cestě to nejde, tam stojí auto. Musím přes dvoreček, tam je pro změnu napuštěný bazén. Ano, už v květnu! Zadním kolečkem zavadím o špunt a začne se ven valit voda. Než ho opět zašpuntuji, jsem totálně mokrá. Sundám nacucané ponožky, vyhrnu mokré nohavice a rukávy a naboso vklouznu do pantoflí, jdu vozit. Po dvaceti minutách konečně spí. Jdu se převléct a dojíst si oběd...
- vejdu do obýváku a zjistím, že oběda už mám jen půlku. Tu druhou mi sežral uražený Baron!
- odevzdaně si sednu na pohovku a pustím se do toho zbytku. Za studena, znovu už to neohřívám. Než to dojím - cca 5 minut, Nela je vzhůru!
- Vzdávám se, jdu vyndat Nelu z kočáru, vysvléct ji a připravuji se na další tři hodiny protivného kňourání a hulákání.
- Jdu si vzít Lexaurin a přemýšlím... Ví někdo, jak se dělá odvar z makoviček? :D

3 komentáře:

  1. Tak to je den blbec :( A já jsem ráda, že už mám tohle období za sebou!!! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Doporučila bych klasický houpací kočár. Dá se ležet v posteli a jednou rukou občas pohoupat ;-) :-D Jetej "polák" se dá sehnat za pár korun nebo za odvoz. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Musím taky říct, že jsem ráda, že tohle miminkovské období, byť je nádherné, mám dávno za sebou :) Na uhoupávání v lehátku se moc dobře pamatuji :D

    OdpovědětVymazat

Líbil se vám můj článek, nebo vám v něm naopak něco chybělo? Napište mi komentář. Budu moc ráda a předem děkuji. :)