Mateřská jako životní restart - je to reálné?

     

       Není to tak dávno, co jsem si plánovala, jaké to bude na mateřské skvělé. Plno volného času, budu se věnovat svým koníčkům, rozjedu novou práci a všechno bude takové, jak jsem si to vysnila.

Zdá se vám to jako přelud? Mně se to tak po Nelčině narození zdálo také... Přesto jsem hned neházela flintu do žita. Pojďme se na to podívat trochu kriticky!

      Asi každá z nás někdy držela v rukou nějaký časopis o ženách a pro ženy, který maloval v růžových barvách vše, co jsem popsala výše. Jistou dobu jsem byla velmi naivní - nebo možná nebyla - a věřila jsem, že všechno co popisují, je uskutečnitelné. Všechny ty maminky, které na mateřské dovolené dostaly nový impuls do života, nechaly se inspirovat svými dětmi a začaly podnikat, pracovat z domova, fungovat jen pro sebe, rodinu a především pro své děti a přesto zvládaly být skvělé ve všem, na co sáhly - ať už to byla práce, nebo starost o domov a péče o děti.

      Minulý týden jsem si po dlouhé dlouhé době koupila Ženu a život. A co na mě vyskočilo? Čtyři maminky, které začaly na mateřské podnikat a k tomu dáma, která podporuje pracující matky. A tak jsem si řekla, že by bylo dobré si to všechno shrnout v takové kratší úvaze a kriticky se podívat, nakolik to je skutečně reálné.

     Jsem maminka prvorozené dcery, takže vy, co už děti máte, jistě chápete, že v mnoha věcech tápu, objevuji, zjišťuji a zkrátka, žádný učený z nebe nespadl a tak musím nejprve přijít na to, co je pro dcerku i pro mě nejlepší. Nemám navíc k dispozici žádné hlídací babičky ani tetičky, a tak jsem s dcerkou skutečně 24 hodin denně. Mnohdy je to únavné, hlavně když nespí a přes den kňourá, protože ji bolí zoubky, nebo bříško. Nejprve jsem se snažila být za každou cenu u ní a zabavit ji, což mě po celém dni přivádělo takřka k šílenství. Pak jsem zjistila, že když se i během hrají s Nelou věnuji jiné činnosti, jsem klidnější, spokojenější a Nele to nijak neuškodí, navíc se naučí hrát si také trochu sama.

     A tak jsem se pustila do blogování s větší vervou, než tomu bylo dříve.

     Výsledkem je nejen předělání Kavárny u Henrietty na čistě knižní blog - Knižní kavárna u Nely, ale především nový blog Blogování s Nelou. 

     Spolu s blogy jsem se znovu pustila do focení. I když jsem fotila již dříve, nyní jsem si konečně splnila sen, koupila si zrcadlovku a absolvovala již první fotokurz. S focením mám nový prostor, jak se vyjadřovat, jak být kreativní a navíc tím mohu zvýšit kvalitu blogu.

     A jak je to s tou skutečnou prací? Zatím vše, co jsem popsala, jsou především mé koníčky. Od února, kdy bylo Nele půl roku, jsem se pustila i do té skutečné "práce". Jelikož mám dva roky hotový rekvalifikační masérský kurz, pustila jsem se do masáží. Klienti mi přibývají postupně, ale řekla, bych, že je to tak akorát k tomu, aby se manžel, coby hlavní hlídač a chůva, když já pracuji, stačil s Nelou naučit spolupracovat. 

      I když zatím pracuji opravdu jen pár hodin týdně, jsem moc ráda, že tuto možnost mám. Přijdu na jiné myšlenky, dostanu se mezi jiné lidi a hlavně, tato práce mě opravdu naplňuje a dělá šťastnou, neboť mohu pomáhat lidem. Je pro mě obrovskou vzpruhou, když mi pak volají, jak se jim ulevilo a objednávají se na příště. Jestli se mi podaří rozjet masérský salon jako budoucí podnikání, zatím nevím, ale je to rozhodně obrovský impuls do další práce.

A jak to máte vy? Pracujete při mateřské, nebo si užíváte klidu a dětí? Stíháte se věnovat svým koníčkům, vzděláváte se, jezdíte po kurzech nebo jste začali studovat vysokou školu? 

Napište mi do komentářů, ráda si přečtu i jiné názory. :)